Proměna

• Proměna byla vydána časopisecky v roce 1915, tz. v první polovině autorovy tvorby.

• Kafka ovlivněn expresionismem, existencialismem a absurdní literaturou. Vyrovnával se s osamělostí a vyvrženectvím (byl to německý žid v Praze). Dílo je také ovlivněno Kafkovými špatnými vztahy s otcem.

• Svět, který zobrazuje, je absurdní, fantaskní, věci odporují logice všedního dne, převažuje logika snu.

• Kafkovské rysy - odcizení, pesimismus, izolovanost, bezmocnost, ponižování... Mnohoznačná díla

• Cítil se nepochopený, uzavřený, nešťastný, nenápadný, tajemný, zmítaný pocity ztroskotance, nemohoucnosti to vše se odráželo v jeho postavách

• V knize se prolínají dvě jakési roviny - první z nich je všední život rodiny, který zahrnuje cestu z práce a do práce, večeře v kruhu rodinném nebo tahání tvrdohlavého tatínka do postele. Druhou rovinu tvoří fantastická stránka knihy - krmení obřího brouka, jeho procházky po stěnách pokoje a hmyzí problémy v mysli člověka.

Aktuálnost díla:

Nejdříve kniha vyšla v časopisu v roce 1915, o rok později jako kniha.

Po druhé světové válce měla Proměna velký vliv, Kafka byl interpretován v existencialistickém kontextu, ale i v kontextu marxistickém. Předznamenal vlnu absurdního dramatu. V politických výkladech byl označován jako spisovatel jasnozřivě varující před odlidšťující silou velkých totalitních režimů 20. století.

Stejnojmenný film z roku 1975 (režisér Jan Němec).

Dílo bylo zakázáno za doby komunistů, ovšem po Sametové revoluci povoleno a poté získalo velkou oblibu. V dnešní době se dostavila obliba i z jiných zemí.

Můj názor:

Když jsem začala číst tuto knížku, nevěděla jsem, co si o ní mám myslet. Proměna člověka ve hmyz se mi zdála dost… absurdní. Ale po chvíli jsem si na tento jev zvykla a příběh se mi začal líbit. Když se to vezme kolem a kolem, moc závratného se tam nestalo. Ale četlo se mi to dobře, protože to bylo napsáno zajímavě a hlavně jsem celou dobu čekala na to, jak to vlastně všechno dopadne. Každopádně byl pro mě konec velice překvapivý. Čekala jsem, že se Řehoř dostane někam ven a bude se potýkat s životem někde mimo svůj pokoj. Rozhodně bych neřekla, že si jen tak najednou umře. Ale i tak se mi to líbilo. Vlastně možná i proto. Protože to bylo nečekaně zakončené.