Rolland Romain - Petr a Lucie

Zanedlouho náklonost přeroste v lásku, čím je nebezpečí větší, tím je jejich pouto silnější a protože Petr má odejít na vojnu, rozhodnou se, že se spolu zasnoubí.

V březnu na Velký Pátek se spolu vypraví do chrámu sv. Gervasia a než vstoupí, uvidí malou rusovlasou holčičku, která se usmívá, pak se ale podívá na oblohu a její výraz se změní.

Petr s Lucií si toho však nevšímají a usadí se v chrámu u pilíře, kde se za zvuků gregoriánského chorálu oddávají vášnivému líbání. To ale netrvá dlouho, protože pár vteřin na to leží oba mrtví pod zříceným chrámem, který se náporem výbuchů celý zřítil, stejně jako ten den většina Paříže.

• O autorovi:

  • Autor patří do „ztracené generace“ autorů první světové války – jako jeden z mála však válku opustil hned v počátcích, což bylo považováno za národní zradu

  • Udržoval vztahy s německým spisovatelem Hessem, M. Gándhím nebo M. Gorkým (1924 – navštívil T. G. Masaryka v Praze)

  • Studoval na elitní francouzské škole École Normale Supérieure a následně zde přednášel Dějiny umění

  • Začínal jako dramatik (Hra o lásce a smrti) – období Velké francouzské revoluce

  • V románu-řeka – Jan Kryštof vylíčil vývoj evropské společnosti v letech 1870-1914 (na pozadí je životopis fiktivního německého hudebního skladatele)

  • Stal se slavným po celé Evropě i přesto, že v každém svém díle kritizoval fašismus a podporoval Sovětský svaz, do kterého vkládal velké naděje – dostal Nobelovu cenu za literaturu (1915)

  • 1919 – vydal román Dobrý člověk ještě žije

  • 1920 – vydal povídku Petr a Lucie

  • 1922-33 – pracoval na románu-řece Okouzlená duše

• Kontext autorovy tvorby:

  • Autor silně zaujatý proti válce a fašistické diktatuře → chtěl poukázat na tichou vzpouru 2 mladých, zamilovaných lidí a snažil se vylíčit jejich nelehký život

  • V díle řeší nerovnost sociálních tříd a nereálnost lásky Petra a Lucie → Shakespearovský motiv (Romeo a Julie)

  • Humanistický postoj autora → láska má být vysvobozením od kruté reality života

• Literární & obecně kulturní kontext:

  • První světová válka zasáhla do cítění a života lidí → realistická próza – ukazuje na hrůzy války, postižení evropských národů (Barbusse, Remarque, Hemingway)

    • převážná většina děl s válečnou tématikou vzniká až po válce, ve 20. letech

  • Surrealismus - usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí (Breton, Éluard, Aragon)

  • Experimentální próza: E. M. Remarque, Hemingway, Exupéry

  • Existencionalismus (Proust – Hledání ztraceného času, Kafka, Dostojevskij)

• Závěr:

Kniha nebyla nijak obsahově náročná, proto se mi četla dobře, po stylistické stránce mě však příliš nezaujala, přestože děj byl napínavý a dramatický.