Svatý Xaverius
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní postavy:
Vypravěč (hrdina) - přátelský, důvěřivý, hodný, oddaný
Xaverius - celý svůj život zasvětil obrazu a pokladu, naivní
Kompozice:
• chronologická
Jazykové prostředky:
• archaismy, spisovná čeština
• ich-forma (vypravěč, který je sám hlavní postavou příběhu, je totožný s autorem, dalo by se říct, že jde o autobiografické dílo)
• děj bývá doplněn filozofickými úvahami
• autor neuvádí jména hrdinů, pokud nemají nějaký symbolický význam. (I potom o Xaveriovi mluví jako o příteli.)
• archaismy (ramenoma; poslednější), přechodníky (nezůstaviv), použit zastaralý, spisovný jazyk, mísí se zde prvky romantismu, detektivky a hororu, místy hodně dlouhá přímá řeč (když jeden něco vypráví druhému)
• chronologické vyprávění, do minulosti se vrací pouze v přímé řeči (retrospektiva)
• většinu knihy tvoří rozsáhlé popisy prostředí a budov
• text prostupují autorovy filosofické, sociální a odborné výrazy z oblasti výtvarného umění a vědy
• kombinují se 2 vypravěči - první je smyšlená postava s určitým jménem a druhý nejmenovaný publicista se znaky samotného autora
• jsou zde různé úhly pohledu a časté výrazy pochybnosti (možná, patrně, zdá se mi, myslím…)
• kontrast záhady a tajemství s logických a vědeckým rozuzlením
Aktuálnost díla: Hned po otištění Svatého Xaveria v časopisu Lumír sklidil Jakub Arbes první velký úspěch. Čtenáři byli romanetem okouzleni, začali si říkat xaveristé a podnikali výlety do chrámu svatého Mikuláše a do dalších míst, která jsou spojena s tímto magickým příběhem.
Můj názor: Jazyk odpovídá době vzniku a pro dnešního čtenáře je velmi neobvyklý a čte se poněkud obtížně. Někdy je obtížné sledovat dějovou linii. Na druhou stranu je příběh poměrně krátký a díky tomu má spád.