Viktor Dyk - Krysař

Kristián – Milenec Agnes; „Dlouhý Kristián“

(Kristiánův) Strýc Ondřej

Obsah:

Krysař přichází do Hemmeln, aby z města vyhnal krysy a potkává mladou dívku Agnes, která je omámená jeho šarmem a osobností. Krysař představuje svou píšťalu, na kterou hraje tlumivým tónem, nikoliv z plných plic. Jakmile na ní zahraje, krysy jsou jejím zvukem tak očarovány, že jdou za ním. Odvede je do řeky, kde se utopí. Přiznává se jí, že dostává úzkosti a píšťalu pociťuje jako předmět, který ho zahubil. Od Agnes se dozvídá, že má milence (Kristián). Jakmile se to Krysař dozvěděl, sdělil jí, že nikdy nechce Kristiána vidět. Následoval rozhovor plný vášně, kde se zdá, že se mezi Agnes s Krysařem tvoří jakási jiskra.

Kristián měl ve městě dobré jméno a pracoval v soukenném obchodě svého strýce, který doufal, že zdědí.

Sepp Jörgen je osamělý rybář, kterému se všichni z Hammeln smějí a nechtějí s ním mít nic společného. Žije chudý život, vlastní drozda, o kterého se stará, a to je jeho největší potěšení.

Dále je zde zmíněna propast na vrchu Koppel, kam každou neděli stoupají obyvatelé Hammeln, aby si užili nedělní klid. K již zmíněné propasti se pojí několik legend a pověstí. Například že je uvnitř ní cesta, která vede do země sedmihradské. Jednou k ní přijde i krysař, který jí shledá velmi zajímavou. Dále ale zjistí že propasti jsou ve skutečnosti dvě. Nikdo z místních to nevěděl, protože se všichni báli jít až ke kraji propasti.

Jörgen spí u sebe na palouce, když ho navštíví Lora a Kätchen, dcery místního řezbáře a pekaře. Pozorují ho, zatímco tvrdě spí a zjišťují, že se jim líbí. Obě si ale říkají: „Kéž by to nebyl Jörgen“. On se vzbudí a nechápe, co se kolem něj děje. Jakmile se vzbudí obě dívky se mu začnou smát, a utečou pryč. Večer se toulá Jörgen městem až dojde k jejich domu. Je svalnatý a dobrosrdečný hoch, ale jeho vztek je ohromný. Sám pro sebe si říká, že má silné ruce, mohl by jimi někoho zaškrtit (myšleno na dívky). Přizná se totiž, že uškrtil svého drozda, který ho již nebude svým krásným zpěvem uklidňovat a rozveselovat. Kolem jde zrovna Krysař a promlouvá Jörgenovi do duše, ohledně lásky. On ale neslyší a ani se nehne.

Krysař sedí jeden večer ve známé hospodě „U Žíznivého člověka“ u, lokálně velmi známého, konšelského stolu. Je zde připomenuta dohoda obce a Krysaře. Za to, že se Krysař zbaví všech krys ve městě byla dohodnuta odměna sto rýnských. Frosch a Strumm (konšelé) ale začínají pochybovat o splnění dohody. Vysvětlují, že kvůli neznámosti krysaře a zároveň obtížnosti jeho práce nesouhlasí s vyplacením mzdy. Jeho práci vidí jako velmi jednoduchou, pouze zapíská a krysy odejdou. Za prokázání své identity a snížení nároků jsou ale ochotni se domluvit. Krysař výhružně připomíná, že ještě poznají, že je Krysař a aby se měli na pozoru. Konšelé mu ještě nabízí vyplnění mzdy v jejich výrobcích z jejich dílny. Krysař se ale naštve ještě víc a odejde plný vzteku zpět k Agnes, která je do něj v této chvíli skutečně zamilována. Krysař se jí svěří, že by svou mocí dokázal zahubit celý Hammeln, všechny lidi, včetně Frosche a Strumma. Ač by to nejraději udělal, jen kvůli Agnes město ušetří. Tu noc se oběma konšelům zdála noční můra s krysařem. Avšak ani Krysař neměl klidnou noc. Ač Agnes spala klidně, on nespal. Tohle nebylo to, na co byl zvyklý. Vždy došel do města, odčinil svou práce a odešel, nikdy se nezdržel, nikdy se s nikým nebavil. Myšlenka pouta k něčemu pro něj byla směšná. To se ale teď stalo. Miloval Agnes. Ale nebyl jeho neklid už byl pro něj nesnesitelný. Ráno tedy vstal a odešel. Na zahradě se rozhlédl a snažil se obelstít sám sebe. To se mu ale nepovedlo. V dálce vidí přicházet Kristiána. Kristián na něj ale nestačí, Krysař se obratně vyhne jakémukoliv obvinění a odchází z Hammeln. Když jde lesem, potká na řece loď, na které se plaví Jörgen. Je stále osamělý a doufá, že když bude spát, vrátí se k němu Lora a Kätchen. Krysař potlačuje smích k jeho zoufalosti. Nakonec se Krysař vrací do Hammeln. Cestou potkává Kristiána, který ho jeho slovy „Šťastnou cestu, poutníku“, pronásleduje. Nechce se znovu vrátit do Hammeln, a tak si lehne venku do trávy. Nejde to. Vstane a dojde zpět do Hammeln. Neví, co ho táhne zpět.