Stylistický prostředek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
FIGURY
Stylistický prostředek (též stylistická, básnická nebo řečnická figura) je jazykový prostředek odchylující se od norem běžného sdělovacího jazyka.
Stylistické prostředky byly vyvinuty a systematizovány v antickém Řecku. Účelem bylo vytvořit vytříbený jazyk, kterým by se u posluchače vyvolal určitý účinek (poučit, pobavit, citově pohnout). Stylistické prostředky se uplatnily především v básnictví a v rétorice (v politické řeči, ve slavnostním projevu a projevu před soudem). Od středověku se jí užívalo také v kazatelství.
Přenesený význam slova, slovního spojení, slovní vazby, morfému nebo jiného prvku jazyka může být projevem spontánního vývoje jazyka, ale i projevem abstraktního mylení, tvořivého používání, v krajním případě je uměleckým výrazovým prostředkem, zejména jako básnická figura.
Syntaktické
Užívání a vypouštění spojovacích výrazů.
Asyndeton
Vynechání spojek (např.: „a“ ve výčtu).
Funkce: zdůraznění samostatnosti jednotlivých složek, navození situačního napětí, prudkého dějového spádu
Polysyndeton
Nadbytek spojek, nejčastěji slučovací „a“ a „i“.
Funkce: zdůraznění, stupňování, někdy spojeno s gradací
Parenteze
Gramaticky samostatné vložení myšlenky, oddělené obyčejně pomlčkami.
Syntakticky se jedná o větu hlavní, ale významově o větu vedlejší, která přináší doplňkovou informaci.
Slovosledné
Odchylky od pravidelného slovosledu.
Zeugma
Případ, kdy sloveso má několik předmětů, ale syntakticky se váže jen k jednomu.
Elipsa
Vynechání větných členů, jež jsou zřejmé z kontextu. Běžné v hovorové řeči („je šest“).
Příklad: Tělo jeho – skála na skále ležící (Erben)
Anakolut
Vyšinutí z větné vazby, změna započaté konstrukce.
Inverze
Změna gramaticky obvyklého, stylisticky bezpříznakového pořádku slov.
Funkce: zdůraznění některé složky výpovědi, rytmická organizace, emocionální podbarvení.
Anastrofa
Inverze dvouslovného či dvoučlenného typu.
Příklad: krátký je život náš
Řečnické
Rozpor mezi gramatickým a aktuálním obsahem výpovědi. Obsah je tímto aktualizován.
Řečnická otázka
Formou otázky se něco oznamuje, neočekává se odpověď, může se tak vyjádřit i rozkaz.
Funkce: expresivita, přesvědčivost.
Řečnická odpověď
Mluvčí si odpovídá na řečnickou otázku neočekávaným způsobem.
Příklad: Co je radost v zlaté síni? V purpur přioděná lež. (Hálek)
Apostrofa
Řečník osloví někoho, od koho nemůže očekávat odpověď (nepřítomnou osoba, předmět).
Apoziopeze
Významová i intonační neukončenost výpovědi.
Exklamace
Zvolání.
Příklad: Jaká krása!
Antiteze
Spojení slov protikladných významů, nastolení obrazu, který je v zápětí popřen. Antiteze bývá třídílná: 1. to je X, 2. to není X, 3. to je Y.
Subiectio
Pojem pochází z rétoriky, znamená otázku i odpověď zároveň.