Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Stylistický prostředek

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (144,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

FIGURY Stylistický prostředek (též stylistická, básnická nebo řečnická figura) je jazykový prostředek odchylující se od norem běžného sdělovacího jazyka. Stylistické prostředky byly vyvinuty a systematizovány v antickém Řecku. Účelem bylo vytvořit vytříbený jazyk, kterým by se u posluchače vyvolal určitý účinek (poučit, pobavit, citově pohnout). Stylistické prostředky se uplatnily především v básnictví a v rétorice (v politické řeči, ve slavnostním projevu a projevu před soudem). Od středověku se jí užívalo také v kazatelství. Přenesený významslova, slovního spojení,slovní vazby,morfému nebo jiného prvku jazyka může být projevem spontánníhovývoje jazyka, ale i projevemabstraktního mylení, tvořivéhopoužívání, v krajním případě je uměleckým výrazovým prostředkem, zejména jakobásnická figura. Syntaktické Užívání a vypouštění spojovacích výrazů. Asyndeton Vynechání spojek (např.: „a“ ve výčtu). Funkce: zdůraznění samostatnosti jednotlivých složek, navození situačního napětí, prudkého dějového spádu Polysyndeton Nadbytek spojek, nejčastěji slučovací „a“ a „i“. Funkce: zdůraznění, stupňování, někdy spojeno s gradací Parenteze Gramaticky samostatné vložení myšlenky, oddělené obyčejně pomlčkami. Syntakticky se jedná o větu hlavní, ale významově o větu vedlejší, která přináší doplňkovou informaci. Slovosledné Odchylky od pravidelného slovosledu. Zeugma Případ, kdy sloveso má několik předmětů, ale syntakticky se váže jen k jednomu. Elipsa Vynechání větných členů, jež jsou zřejmé z kontextu. Běžné v hovorové řeči („je šest“). Příklad:Tělo jeho – skála na skále ležící (Erben) Anakolut Vyšinutí z větné vazby, změna započaté konstrukce. Inverze Změna gramaticky obvyklého, stylisticky bezpříznakového pořádku slov. Funkce: zdůraznění některé složky výpovědi, rytmická organizace, emocionální podbarvení. Anastrofa Inverze dvouslovného či dvoučlenného typu. Příklad:krátký je život náš Řečnické Rozpor mezi gramatickým a aktuálním obsahem výpovědi. Obsah je tímto aktualizován. Řečnická otázka Formou otázky se něco oznamuje, neočekává se odpověď, může se tak vyjádřit i rozkaz. Funkce: expresivita, přesvědčivost. Řečnická odpověď Mluvčí si odpovídá na řečnickou otázku neočekávaným způsobem. Příklad:Co je radost v zlaté síni? V purpur přioděná lež. (Hálek) Apostrofa Řečník osloví někoho, od koho nemůže očekávat odpověď (nepřítomnou osoba, předmět). Apoziopeze Významová i intonační neukončenost výpovědi. Exklamace Zvolání. Příklad:Jaká krása! Antiteze Spojení slov protikladných významů, nastolení obrazu, který je v zápětí popřen. Antiteze bývá třídílná: 1. to je X, 2. to není X, 3. to je Y. Subiectio Pojem pochází z rétoriky, znamená otázku i odpověď zároveň. Dubitatio Předstírání slovní nemohoucnosti. Vzniklé hromaděním Hromadění hlásek Aliterace Opakování téže hlásky (skupiny hlásek) na začátku dvou nebo více sousedních slov (či spojení). Paronomázie Hromadění týchž morfémů (kořenů, kmenů slov), které nemusí být významově příbuzné. Příklad:Skleničko ty skleněná. Figura etymologova Spojení slova s jeho odvozeninou. Příklad:podvedený podvodník Hromadění slov Anafora Opakování téhož slova nebo skupiny slov na začátku sousledných veršů, vět, nebo částí vět. Funkce: zdůraznění (naléhavost, gradace), rytmus. Příklad: Ach moře......./ Ach moře.... Epifora Opakování týchž slov na konci veršů nebo vět. Funkce: umocnění významu opakovaného výrazu. Příklad:Co to máš na té tkaničce / na krku, na té tkaničce? (Erben) Epanastrofa Opakování téhož slova na konci předešlého a na začátku následujícího verše. Funkce: zesílení kompoziční návaznosti, významové zatížení a vystupňování detailu. Epizeuxis Opakování téhož slova nebo skupiny slov v jednom verši (větě), a to buď bezprostředně za sebou, nebo po vložení jiného slova. Funkce: zvyšuje zvukovou působivost věty, akcentuje význam opakovaného celku. Enumerace Výčet Příklad: I tys poznal žalost smutek stesk a lásku (Vítězslav Nezval) Hromadění celých struktur Paralelismus Opakování stejných nebo podobných syntaktických konstrukcí Chiasmus Kombinace paralelismu a inverze, vzniká opačný slovosled (typicky ABBA) Příklad:Umění je dlouhé, krátký je život náš. Hromadění významů Pleonasmus Užití více slov stejného nebo blízkého významu k označení jediné skutečnosti. Příklad:modrý blankyt,slyšeti ušima Tautologie Rozvedení téhož sdělení dvěma synonymními výrazy. Příklad:položivot a polosmrt Amplifikace Rozšíření výpovědi tím, že se táž věc opakuje z několika hledisek. Hyperbola Nadsázka, vědomé přehánění. Příklad:Liane! Ten stydlivý, vyděšený bledočervený anděl! Litotes Zmírnění výrazu tím, že se neguje jeho opak. Příklad:Není to špatné. Gradace Uspořádání slov nebo slovních spojení blízkého významu od nejslabšího k nejsilnějšímu (klimax) nebo opačně (antiklimax). Příklad klimaxu:Tys vrchol blaha, štěstí, plesu, slávy. (Vrchlický) TROPY Jakotrop,tropus (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného (denotátu) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku. Trop je tedy přímým přivolánímkonotace, tedyasociativní významové složky. Výraztrop pochází zlatinskéhotropus ařeckéhotropos ze slovesatrepo = obracím, měním. Termíntropy je dnes na ústupu, používá se označeníbásnické obrazy,figurativní výrazy nebometafory (v širším smyslu).[1] K podobným procesům však dochází, často neúmyslně či v rámci celkových společenských posunůmyšlení akultury, v rámcivývoje každého jazyka, přivzniku nových jazyků i připřejímání slova z jednoho jazyka do jiného. Přenášení významu může probíhat jako posun významu nebo některé jeho denotační nebo konotační složky (například slovo host se může z nepřítele změnit na vítanou návštěvu, němec se může změnit z obecného označení osoby, které nerozumím, na označení příslušníka konkrétního národa) rozšíření významu obohacením o nové denotační nebo konotační složky, například vznikem nebo výskytem nových jevů, které do původního významu

Témata, do kterých materiál patří