William Styron - Sofiina volba

Vyprávěcí způsoby:

• Střídají se promluvy postav a vyprávění autora.

• Er-forma.

• „Ich bin polisch!“ – přímá řeč, oznamovací, hlavní, německy.

• „Ale nejsem židovka!“ – česky, přímá, oznamovací, hlavní.

Typy promluv

• Dialog

• Věty dvojčlenné, krátké, jednoduché – dokazuje zoufalost, strach, nervozitu

Veršová výstavba:

• ---------

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• Z větší části je dílo psáno hovorovým jazykem, do něhož vstupují cizí slova (Das Land des Lächelnes, la mer á lómbre…), vulgarismy (kurva, děvka…) a básničky. Objevuje se zde velmi často přímá řeč.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

• -----------

Literárně historický kontext:

William Styron (1925-2006) – Světová literatura 2. polovina 19. století

• Spisovatel William Styron, narozen 11. června 1925 Newsport News ve Virginii
  Zemřel 13. listopadu 2006 ostrov Martha´s Vineyard ve státě Massachusetts

• William Styron je klasikem americké prózy, autorem „s jižanským zázemím“. Nositel Pulitzerovy ceny a Americké knižní ceny podlehl po dlouhé nemoci zápalu plic.

• William Styron se narodil ve Virginii, kde rodina jeho otce vlastnila kdysi otroky. Jeho matka pocházela ze Severu.

• Styron ve třinácti letech ztratil matku a s její smrtí se těžko vyrovnával. Bolesti z její ztráty přisuzoval některé své problémy v pozdější době – alkohol, drogy, depresivní stavy vedoucí k sebevražedným sklonům.

• Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády a bojoval v Tichomoří. Po válce studoval Dukeovu univerzitu.

• Vytříbený jazyk i smysl pro humor prokazoval William Styron již na studiích na vysoké škole. Po jejím vystudování odešel do New Yorku, kde nějaký čas pracoval v nakladatelství McGraw-Hill.

• V 50. letech se vydal Styron do Evropy, kde v Paříži spoluzakládal časopis The Paris Rewiew. V Paříži potkal svou ženu, spisovatelku Rosy Bergunderovou, s níž měl čtyři děti.

• V roce 1985 se William Styron zhroutil a začal se léčit z depresí.

• Proslul především románem Sofiina volba (1979).

• Další jeho tituly: Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny, čímž jako by navazoval na tvorbu F. M. Dostojevského, jeho přístup k jižanskému prostředí je ovlivněn dílem W. Faulknera. Dalším stěžejním tématem jeho děl je rasismus, který se ukazuje ve zcela nečekaných a v té době i šokujících souvislostech. Ulehni v temnotách (Lie Down in Darkness; 1951) — zabývá se rozpadem rodiny, Dlouhý pochod (The Long March; 1952 na pokračování, 1956 jako kniha), Zapal ten dům (Set This House on Fire; 1960) – příběh umělce, který se marně snaží utéci moci peněz, která je zde považována za korumpující

• Spolu s ním v té době psali: William Saroyan (1908-1981) – soubor povídek.

John Irving (1942) – prozaik a profesor literatury, vystoupil v známost se svými romány (většina z nich bestsellery) z nichž prvním byla kniha „Svobodu medvědům“.