Bass Lidé z maringotek

Muž vypráví o tom, jak se dal do tajných služeb a musel změnit identitu. Ve Španělsku poznal tanečnici Clemencitu, která na něj čekala tři roky, po které byl ve vězení. Poté se vzali, dali se k cirkusu a žili spokojeně.

Vzpomínka malíře stínoher:

Malíř si povídal s panem Vanderpylem. Ten byl nadšený ze šesti děvčat Williamsových, které ho kdysi podporovaly v cyklistickém závodě a po zranění. Poté přišel baron a oběma mužům vysvětlil, že během let adoptoval 25 děvčat, aby stále existovala dívčí šestice.

Úvahy zkušeného iluzionisty:

Kouzelník líčí některé ze svých triků a svůj spor s kolegou, který dělal hypnózu. Kouzelník litoval dívku, která dělala médium, a tak jí jednou dal prášky na povzbuzení, po nich se ji nepodařilo uspat. Hypnotizér za trest uspal kouzelníkovu manželku, když měla během kouzla zmizet.

Příběh vysloužilého voltižéra:

Vincek, znalec koní, miloval Ninu, která také pracovala jako krasojezdkyně. Musel však odejít na tři roky na vojnu a když se vrátil, Nina měla před svatbou. Po čase se k němu přecejen vrátila, ale s malým dítětem. Žili spolu spokojeně, Věruška považovala Vincka za svého otce, jenže Nina po čase utekla. Vincek Věru vychoval, provdal, měl vnučku a celý život doufal, že Ninu ještě někdy potká.

Podotknutí mistra těžké váhy:

Vypravěč kdysi chtěl pro svou milou Karolin kredenc, a tak se zúčastnil řeckořímského zápasu na pouti. Nevyhrál, ale stal se v zápasení přeborníkem. Jednou si ho vyhlídnul Američan, že ho vezme zápasit za moře. On jel, všichni na něj sázeli, protože měl reklamu, ale hned první zápas prohrál. Neměl nic, ani peníze na cestu domů. Aby si vydělal, dal se k cirkusu, kde na sobě drží 6 lidí a je šťastný.

Příhoda cirkusového kapelníka:

Vypravěč jel vlakem s Američanem, který se přestěhoval do Čech, aby měl pokoj od příbuzných. Vydělal mnoho peněz tím, že fotil a poté že nefotil lidi v manéži, jen je stavěl do směšných póz. Nyní ve vlaku potkal kapelníka, jediného příbuzného své budoucí ženy.

Historie manéžního šaška:

Vypravěče vychoval strýc, dělali spolu klauny. Jenže strýc zestárnul a jejich číslo bylo čím dál horší. V tu dobu vystupoval ve stejném cirkuse imitátor Otte Kreuger. Když strýc ulehl, Otte převzal jeho roli. Byl také pomalý, těžkopádný a jako by zestárnul. Nakonec byl jediný, kdo na strýcově pohřbu plakal.

Doslov mudrujícího excentrika:

K cirkusu Humberto vzali kozáka, který chtěl jezdit na koni. Dali mu jméno Michail Strogov podle románu Julese Verna, ale kozák to netušil. Jezdil své číslo, až mu někdo Verneův příběh převyprávěl. Kozák to zapil vodkou a nemohl vystupovat. Později i lidé uvěřili, že Verne napsal příběh podle života podle tohoto kozáka.

• určení smyslu díla

- většina povídek se zabývá vztahem mezi mužem a ženou, sílou lásky, a ukazuje, co všechno zamilovaní lidé svedou