ČD - STRAŠIDLO CANTERVILLSKÉ

Doba děje: 19. století

Místo děje: Anglie, zámek Canterville

Blíže o žánru:

Hylo-idealistická romance

- hylé - řec. hmota, látka, materialismus - prvotně hmotné stránky světa

- idealistický - evropská filozofie vycházející z Platona: idea jediná pravá skutečnost → vyzdvihování prvenství duchovního, rozumového a duševního poznání před tělesným. Věčné!

- Záměrně matoucí spojení dvou protikladných filozofických směrů

Historický kontext:

Světová literatura konce 19. století a počátku 20. století. Předcházel realismus. Nesplněné naděje v svobodu člověka, v blahobyt, ve vědecké poznání světa; nedostatečnost pozitivistické vědy (pozitivismus - založeno na ověřitelných faktech a rozumu, pozitivní je to vědecky doložené).

Narůstající problémy: boje velmocí o sféru vlivu, války, společenské nepokoje - projevy anarchismu, ztráta jistot, obavy z budoucnosti, napětí, zklamání, rezignace.

V literatuře: individualismus, výjimečnost, bohémství (provokace), uctívání satana a zla, tvůrčí svoboda, odpor proti morálce (hlavně měšťanské), odpor k poměrům doby.

Kontext díla:

Přelom 80. a 90. let 19. století znamenal období Wildova velkého uměleckého vzepětí. V rychlém sledu napsal vynikající satirické novely, dvě knihy pohádek a román. Strašidlo cantervillské ovšem ustupuje do pozadí známějším dílům Wildovy tvorby. Je to jedno z prvních autorových děl, poprvé se objevilo v roce 1887, kdy pravidelně vycházelo v časopise The Court and Society Review.

Závěr:

Kniha se čte dobře, protože má rychlý spád děje a je zábavná. Krom toho je i na tak málo stránkách příběhu hodně ilustračních obrázků, sloužící hlavně k pobavení a dokreslení děje a atmosféry. Občas si díky nim můžeme i dotvořit děj z nedokončených výpovědí. Například, když Cantervillské strašidlo mluví o jídle, co mu jeho manželka jednou připravila a ukončí to slovy ve významu: "raději nemluvit," a kousek nad textem je obrázek talíře s jelení hlavou.

Krom toho je tu i trochu detektivní námět, protože Virginie nikdy nikomu nepověděla, co se té noci vlastně stalo.

Kniha je určena především dětem, ale klidně se může číst i v pozdějším věku.

Filmová adaptace: Strašidlo cantervillské - televizní film režiséra Víta Olmera z roku 1989. V hlavních rolích Jiřina Bohdalová a Jiří Bartoška.

Hlavní myšlenka díla:

Hlavní myšlenkou díla je srovnání evropské romantiky a nostalgie v podobě strašidla s představiteli Nového světa(Amerika) - rodinou amerického vyslance.

Umělecké a kompoziční prostředky:

Dílo je psáno chronologicky, autor používá kontrast (strašidlo x moderní Američané), přirovnání (nehybný jako vytesaná socha a nestvůrný jako sen šílencův), přímou řeč, personifikaci (skvrna se objevovala).