Chladnokrevně_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Truman Capote

Chladnokrevně

Výňatek

Umělecký text

Wellsovo svědectví, zdokonalené na generální zkoušce před procesem, působilo stejně solidně jako jeho zevnějšek. Povzbuzován vlídnými pokyny Logana Greena, svědek doznal, že kdysi pracoval asi jeden rok na farmě V říčním údolí, načež prohlásil, že když byl asi deset let nato odsouzen pro vloupání, seznámil se s jiným uvězněným lupičem, Richardem Hickockem, a popsal mu farmu a rodinu Clutterových.

„Povězte tedy,“ vyzval ho Green, „kdo z vás co říkalo panu Clutterovi při vašich rozhovorech s panem Hickockem?“

„Jo, o panu Clutterovi jsme se toho napovídali dost. Hickock říkal, že už ho mají co nejdřív propustit na čestné slovo a že si půjde hledat nějakou práci na Západě, prý by se mohl taky stavět u pana Cluttera a zeptat se ho, jestli by u něho nedostal místo. Vykládal jsem mu, že pan Clutter je bohatý.“

„Zdálo se vám, že to pana Hickocka zajímá?“

„Jo, chtěl vědět, jestli má pan Clutter někde v domě trezor.“

„Pane Wellsi, myslel jste si v té době, že u Clutterových v domě je nedobytná pokladna?“

„Víte, od té doby, co jsem u nich pracoval, už uteklo moc let. Říkal jsem si, že asi mají nedobytnou pokladnu. Věděl jsem, že je tam nějaká kancelář... Hned potom, jak si pamatuju, začal Hickock mluvit o tom, že pana Cluttera vyloupí“

„Řekl vám něco o tom, jak se chystá tu loupež provést?“

„Řekl mi, že kdyby něco takového provedl, nenechal by po sobě žádné svědky.“

„Řekl vám konkrétně, co by s takovými svědky udělal?“

„Ano. Řekl mi, že by je asi spoutal, pak by je oloupil a pak by je zabil.“

Když Green takto prokázal důkladně promyšlený záměr, přenechal svědka obhájcům. Starý pan Fleming, typický venkovský advokát, který se cítí doma spíš mezi smlouvami o pachtu než tváří v tvář zločinu, zahájil křížový výslech. Cílem jeho otázek, jak se brzy ukázalo, bylo nadhodit námět, kterému se prokuratura důsledně vyhýbala: otázku Wellsovy role ve vražedném plánu a jeho morální odpovědnosti.

Výňatek

Neumělecký text

Truman Capote

Pár zastřelených dětí

Spisovatel Truman Capote si liboval v šokujících výrocích. Jako například: „Dopsat knihu je jako vyvést dítě dozadu na dvorek a zastřelit ho.“ Pokud se budeme držet ducha právě tohoto jeho bonmotu, moc dětí za svůj život nezastřelil.

Měl dobře nakročeno k zařazení se do panteonu největších spisovatelů Ameriky. Ze všeho, co dělal, však vyplývá, že po tom ani příliš netoužil a svým darem jako by pohrdal. „Věřím víc zápalkám než psacímu peru,“ zněl další z jeho výroků. A taky: „Neexistuje nic jako psaní. Je to jen ťukání do stroje.“ Když ho v jedné anketě požádali, aby vyjmenoval deset historických osobností, jimiž by toužil být, neuvedl mezi nimi jediného spisovatele.