Drašar_V001_o

Tato ironicky pesimistická koncepce jest veliké novum v básnické tvorbě posledního období Terézy Novákové, která objímá „Děti čistého živého“ a „Drašara“. Není pochyby: Teréza Nováková přehodnotila před nimi znova a z kořene základní hodnoty životné a změnila svůj poměr k nim. Zároveň s oběma posledními velikými objektivnými skladbami románovými vzniká řada symbolických pohádek a legend duše, meditací, alegorií a básní v próze, sebraná ve sbírky S kamenité stezky a Výkřiky a vzdechy, v nichž zpovídá se básnířka z těžkých osudových katastrof životních, které jako veliké živelné katastrofy přírodní zaplavily a rozvrátily její časový lán a úděl a přinutily ji kopati hlouběji, v nových vrstvách, nové základy k nové budově. Básnířka musila vyrovnati se s temnými osudotvornými mocnostmi životními a nalézti k nim nový metafysický postoj. Byl to tenkrát vzdor a odboj uražené a pokořované duše proti temnému, nevyzpytnému a ironickému osudu, vzdor a odboj na vnějšek sice zdánlivě klidný, ale zato v nitru tím rozhodnější a zatrpklejší; nová individualistická revolta, jinak ovšem hluboká, významná a podložená, než byla snadná revoluční póza jejích prací počátečných; nový romantism, jinak ovšem podepřený, oprávněný a zdůvodněný, než byl povrchní sentimentální romantism jejích prvotin. Charakteristické motto z Wagnerova „Soumraku bohů“, nadepsané „Dětem čistého živého“, „bolestně vděčné“ připsání „Drašara“ géniu Richarda Wagnera ukazují, že tento vnitřní přerod dál se sub auspiciis velikého pesimistického romantika německého a že ráz jeho jest tragickoironický.

(F. X. Šalda, České medailóny)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.