Erben_Kytice_MO

Antonín Dvořák - kantáta (sbor - zpěv + orchestr)

Polednice

Základem je báje o nadpřirozené bytosti; zobrazení odpovědnosti mateřské lásky - porušení - trest, vyznívá mravokárně. Kompozice - prudký dramatický spád, mistrovské využití jazykových prostředků - krátký příběh, časově soustředěný do několika minut (začíná před polednem, končí po úderech zvonu - 12 slok před 12. hodinou).

Úvod - podrážděná nálada - vede k zápletce, provinění - zavolala v afektu na dítě příšeru, příchod polednice - napětí - vyvrcholení (zápas o dítě, mdloba), poslední napětí - zdá se obrat k lepšímu, poslední verš - rozuzlení - smrt.

Forma - nejmenší míra popisu. Rozčilení - z řeči - imperativy, neúplné věty, citoslovce, lidové vazby a výrazy (cikáně, z plna hrdla, i bodejž tě sršeň sám) = názornost - popis - bez spojek, bez sloves. Za 18. veršem - pomlka (při volání polednice). Hláska í.

Antonín Dvořák - symfonická báseň Polednice

Zlatý kolovrat - pohádka

Dobro vítězí, kouzelné předměty, postavy. Děj ne tolik dramatický, trest ne tolik zdůrazňován, rušil by rys pohádky. Vrchol - napravení zločinu. Názornost - vykreslení krajiny, citová hloubka (zaujetí vypravěče - babice, dcera hadice), podmanivost. Zvukomalba (klop, klop, klop), lidové dvojverší charakterizující (vyšla dívčina jako květ, neviděl také krásy svět), dojem (pán stojí, nevěda, co chtěl).

Forma - čtyřveršové strofy, sdružený rým, 5. verš kratší, nerýmuje se.

Antonín Dvořák - symfonická báseň Zlatý kolovrat

Štědrý den - podtitul - pověst národní

Osudovost - 2 rozdílné dívčí osudy (sestry Marie a Hana) vloženy do rozsáhlého vylíčení lidových zvyků a pověr vztahujících se k tajemnému svátku (Není vánoční stromek! Proč? - nepatřil ke slovanským zvyklostem).

Základ děje - pověra, idea - celek dán prolnutím štěstí a smutku v koloběhu roku. Oddanost osudu (všeckoť na světě jen na obrátku a život lidský jako sen).

Závěrečná strofa - varování. Obrazy - zpěvy: 1. = výpravný - jádro - dívčí snění o milostném štěstí; 2. = Štědrý den - zvyky, pověry; 3. = vlastní příběh, věštba; 4. = splnění věštby; 5. = návrat na začátek + zkušenost.

Lidová mluva. Metrum: 1., 3. - rámec 5. zpěvu (daktylotrochej, střídavý rým), 2., střed 5. - apostrofa Š. v. (základem je trochej o stejném počtu stop, verš je na slabiky kratší, rým - ABCB), 4. zpěv - v prvním čtyřverší se podobá 2. zpěvu, ale různý zvukový ráz: veselka - nepřerušovaný pohyb veršů X pohřeb - pauzy = to důkaz jednoty obsahu a formy.

Zdeněk Fibich – melodram

Holoubek - balada národní

Ideologický základ - vina X svědomí, manželský svazek je nedotknutelný, jeho porušení je v duchu mravního lid. názoru přísně trestáno. Žena otrávila manžela, svědomí ji donutilo k sebevraždě, motiv holubice - proměna duše nevinného člověka.