K.H. Mácha - Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tematika:
-
literární druh, žánr: lyricko-epická básnická skladba
-
téma: vina a smrt, láska, Země, čas
-
idea: úvahy o čase, o smrti, čas ztrácí význam při čekání na popravu
-
námět: inspirace skutečnou událostí u hradu Bezděz, kde syn zavraždil vlastního otce, protože mu bránil v lásce
-
příroda prostředí Bezdězu, jezero v Doksech
Hlavní postavy:
-
Jarmila - mladá dívka, miluje Viléma (jeho milenka), těžce zkoušená osudem, nemá odvahu dále žít
-
Vilém - loupežník, říká se mu ,,strašný lesů pán", otec ho kdysi vyhnal z domu, později ho zabil za to že svedl jeho dívku Jarmilu, jež oddaně a naplno miloval. Viní společnost, cítí se být nevinný. Je žárlivý slaboch. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká. Typický romantický hrdina, nevěří na svou vinu, lituje se
-
Hynek - symbol poutníka, vrací se k místu popravy, sám autor, otřesen Vilémovým životem
Prostředí:
-
skutečné okolí hradu Bezděz
Atmosféra:
-
kontrastní - Májová příroda x čekání na popravu, tragédie
Kompozice:
-
4 zpěvy, 2 intermezza
-
složitá vnitřní struktura
-
jambický verš - básnická stopa, sestávající z první slabiky krátké a druhé dlouhé, případně první nepřízvučné a druhé přízvučné
Jazyk:
-
er-forma, v závěru se mění na ich-formu (autor se ztotožňuje s dějem)
-
subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)
-
dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup
-
kontrasty: jarní příroda X poprava, život X smrt
-
obraz přírody - barvitost (barvy kontrastní, záměrná kombinace: modrá a bílá)
-
útvar jazyka: spisovná čeština
-
stylové rozvrstvení slovní zásoby: poetismy, neutrální
-
lexikální prostředky: oxymóron („mrtvé milenky cit“), epiteton („bledá tvář luny“), metonymie („hrdliččin zval ku lásce hlas“), básnický přívlastek („večerní máj, byl lásky čas“), přirovnání („ticho, temno jako v hrobě”), personifikace („Stojí hory proti sobě“), metafory („v sochy byli proměnění“)
-
syntaktické prostředky: jednoduché věty
-
textové prostředky: přímá řeč, monolog, dialog, zvukomalba
Děj
Skladba je členěna do 4 zpěvů a 2 intermezz.
I.Zpěv
Úvodem básně je líčení májového kraje kolem jezera, kde poté začíná i epický děj. Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milého Viléma. Jarmila na obzoru spatří napřed pouze bílou tečku, avšak z tečky se brzy stane loďka, na níž pluje neznámý mládenec. Jarmila se od něj dozví, že byl Vilém uvězněn a bude popraven za vraždu svého otce. Údajně ho k ní došlo, když bránil čest své dívky. Jarmila takovou zprávu neunese a v zoufalství se utopí v jezeře.
II.Zpěv
Vilém je syn Hynka. Loupežník, který zabil svého otce. Ve vězení uvažuje o své vině, zda je vůbec vinen a pociťuje křivdu. Dozvídá se o spáchání otcovraždy a nesmírně se lituje. Vilém zažívá pocit beznaděje, který znázorňují padající kapky, které jaksi odpočítávají čas. Přemýšlí také o smrti, po které již vůbec nic není. Objevuje se zde také strážný, ke kterému Vilém promlouvá jakmile zaslechne jeho monolog, dojímá ho a uvádí do deprese. II. zpěv končí odbíjení půlnoci zvonem.
