K.H. Mácha - Máj

Tematika:

• literární druh, žánr: lyricko-epická básnická skladba

• téma: vina a smrt, láska, Země, čas

• idea: úvahy o čase, o smrti, čas ztrácí význam při čekání na popravu

• námět: inspirace skutečnou událostí u hradu Bezděz, kde syn zavraždil vlastního otce, protože mu bránil v lásce

• příroda prostředí Bezdězu, jezero v Doksech

Hlavní postavy:

• Jarmila - mladá dívka, miluje Viléma (jeho milenka), těžce zkoušená osudem, nemá odvahu dále žít

• Vilém - loupežník, říká se mu ,,strašný lesů pán", otec ho kdysi vyhnal z domu, později ho zabil za to že svedl jeho dívku Jarmilu, jež oddaně a naplno miloval. Viní společnost, cítí se být nevinný. Je žárlivý slaboch. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká. Typický romantický hrdina, nevěří na svou vinu, lituje se

• Hynek - symbol poutníka, vrací se k místu popravy, sám autor, otřesen Vilémovým životem

Prostředí:

• skutečné okolí hradu Bezděz

Atmosféra:

• kontrastní - Májová příroda x čekání na popravu, tragédie

Kompozice:

• 4 zpěvy, 2 intermezza

• složitá vnitřní struktura

• jambický verš - básnická stopa, sestávající z první slabiky krátké a druhé dlouhé, případně první nepřízvučné a druhé přízvučné

Jazyk:

• er-forma, v závěru se mění na ich-formu (autor se ztotožňuje s dějem)

• subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)

• dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup

• kontrasty: jarní příroda X poprava, život X smrt

• obraz přírody - barvitost (barvy kontrastní, záměrná kombinace: modrá a bílá)

• útvar jazyka: spisovná čeština

• stylové rozvrstvení slovní zásoby: poetismy, neutrální

• lexikální prostředky: oxymóron („mrtvé milenky cit“), epiteton („bledá tvář luny“), metonymie („hrdliččin zval ku lásce hlas“), básnický přívlastek („večerní máj, byl lásky čas“), přirovnání („ticho, temno jako v hrobě”), personifikace („Stojí hory proti sobě“), metafory („v sochy byli proměnění“)

• syntaktické prostředky: jednoduché věty

• textové prostředky: přímá řeč, monolog, dialog, zvukomalba

Děj

Skladba je členěna do 4 zpěvů a 2 intermezz.

I.Zpěv

Úvodem básně je líčení májového kraje kolem jezera, kde poté začíná i epický děj. Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milého Viléma. Jarmila na obzoru spatří napřed pouze bílou tečku, avšak z tečky se brzy stane loďka, na níž pluje neznámý mládenec. Jarmila se od něj dozví, že byl Vilém uvězněn a bude popraven za vraždu svého otce. Údajně ho k ní došlo, když bránil čest své dívky. Jarmila takovou zprávu neunese a v zoufalství se utopí v jezeře.

II.Zpěv

Vilém je syn Hynka. Loupežník, který zabil svého otce. Ve vězení uvažuje o své vině, zda je vůbec vinen a pociťuje křivdu. Dozvídá se o spáchání otcovraždy a nesmírně se lituje. Vilém zažívá pocit beznaděje, který znázorňují padající kapky, které jaksi odpočítávají čas. Přemýšlí také o smrti, po které již vůbec nic není. Objevuje se zde také strážný, ke kterému Vilém promlouvá jakmile zaslechne jeho monolog, dojímá ho a uvádí do deprese. II. zpěv končí odbíjení půlnoci zvonem.