Karel Havlicek Borovsky - Krest sv. Vladimira

Karel Havlíček Borovský

Křest sv. Vladimíra

Zařazení: „národní obrození“ – „čtvrtá etapa národního obrození“

Autor

(1821 Borová u Přibyslavi – 1856 Praha)

• přídomek „Borovský“ odvozen od místa narození

básník,satirik, překladatel, literární kritik, zakladatel českého politického novinářství

redaktor vládních Pražských novin, založil politický deník Národní noviny

revolučního roku 1848 byl zvolen poslancem říšského sněmu (účastnil se tak významného zasedání v Kroměříži), později se však svého mandátu dobrovolně vzdal a věnoval se naplno redakční publicistické práci; působil v Rusku jako vychovatel (všímal si zde vládnoucích poměrů a carského režimu); zatčen a odvezen do vyhnanství v italském Brixenu (1851), po návratu (1855) zemřel

zkritizoval Tylův román Poslední Čech, ve své kritice zdůraznil potřebu činného vlastenectví a zformuloval funkci literatury ve vztahu ke společnosti

* Německý Brod byl roku 1945 v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenován na Havlíčkův Brod, je zde muzeum se stálou expozicí věnovanou jeho životu

* jeho pohřbu se zúčastnil např. F. Palacký, F. L. Rieger, Václav Hanka, K. J. Erben, Božena Němcová (na rakev mu údajně dal trnovou korunu jako symbol mučednictví), její manžel, Josef Němec, se ujal pořadatelství

Další díla

• Epigramy (pět oddílů: Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu)

• Obrazy z Rus (cyklus cestopisných črt)

• Tyrolské elegie (satirická skladba,básnický popis Havlíčkova zatčení v Německém Brodu a jeho cesty do brixenské internace, chce vyjádřit své hluboké opovržení rakouskou vládou)

• Král Lávra (satira na irské pohádky o králi Midasovi – dobrý král Lávra má oslí uši a každého, kdo tuto nekrálovskou ozdobu hlavy vidí, dává nemilosrdně oběsit)

• Kapitola o kritice (stanovení zásad pro psaní kritiky)

Obecná charakteristika

• Nedokončená satirická básnická skladba, svým charakterem a volbou vznosných témat zastupuje žánr travestie

Žánr – travestie {žánr humoristické literatury, který zesměšňuje a zlehčuje velká a vznešená literární témata}

Druh – epika

Vznik díla

1854

sepsaná na námět z Nestorova letopisu (ruská historická práce z 12. stol.) o přijetí křesťanství ruským knížetem Vladimírem

Havlíček přemýšlel o vzniku tohoto díla již za svého pobytu v Rusku v letech 1842-44. Podle dochovaných dobových svědectví měl již v červenci 1848 značnou část díla sepsanou – pravděpodobně vznikala za jeho pobytu ve vězení na Hradčanech – a v psaní pokračoval za své internace v Brixenu, kde vytvořil také skladby Král Lávra a Tyrolské elegie, ale Křest sv. Vladimíra nedokončil. První úryvek skladby se objevil roku 1867 v časopisech Obrazy života a Praha, úplné knižní vydání bylo pořízeno po básníkově smrti, až v roce 1877.

Místo a doba děje