Kompletní historie literatury a dramaturgie

1. OBDOBÍ DOBROVSKÉHO – FÁZE OBRANNÁ (do konce 18.st.) 2. OBDOBÍ JUNGMANOVO – FÁZE OFENZIVNÍ (první 2 desetiletí 19. st.) 3. OBDOBÍ ROMANTISMU (30.léta 19.st.) 4. OBDOBÍ POČÁTKŮ REALISMU (40.léta 19.st.)

národní obrození – společenský proces vedoucí k záchraně českého jazyka a literatury, posléze k národní emancipaci; návaznost na tradice husitství a reformace, na barokní lidovou kulturu, vliv evropských osvícenských idejí, nejen u nás; dochází k novému sebeuvědomování národní existence; hrozilo, že český jazyk zanikne Předpoklady národního obrození: duchovní – vliv franc. filozofie – osvícenství; materiální- vliv Velké francouzské revoluce (1789 – 1793), volnost, rovnost, bratrství; reformy Marie Terezie (1740 – 1780) – povinná školní docházka, mnoho nemanželských dětí; Josef II. (1780 – 1790) – toleranční patent; zrušil kláštery; nábož. svobody; zrušení nevolnictví; uvolněna cenzura; všeobecná školská reforma – školství vymaněno z rukou církve

1. OBDOBÍ DOBROVSKÉHO – FÁZE OBRANNÁ (do konce 18.st.)- oživení v uměleckých oborech – rozvoj české vědy, zachování samostatné existence čj – zrovnoprávnit s nj; 1774 – Soukromá Společnost Nauk (dnešní Akademie Věd); racionalismus, jazykový, vědecký, obranný charakter; důležitá role divadla; Historické práce: Gelasius DOBNER– odhalil nespolehlivost Hájkovy kroniky; František Martin PELCL – 1. profesor češtiny na Karlově univerzitě; kritika Hájka- Nová kronika česká Jazykověda: - jazykové obrany- Josef DOBROVSKÝ (17. 8. 1753 – 6. 1. 1829) kodifikace češtiny; psal latinsky a německy,zakladatel slavistiky, zasáhl do sporů o charakter české prozódie (nauka o využití zvuku a prvků; sylabotónie) > podpora básnické činnosti,, odmítl Hankovy rukopisné nálezy,,,polyglot – uměl 12 cizích jazyků; Dějiny české řeči a literatury; Zevrubná mluvnice jazyka českého; Německo – český slovník; Základy jazyka staroslověnského; Česká prozódie Vzdělávací próza-počátky novinářské,vydavatelské činnosti- Václav Matěj KRAMERIUS– nakladatelství Česká expedice, Pražské poštovní noviny > Krameriovy c. k. vlastenecké noviny Poezie- Antonín Jaroslav PUCHMAJER– Sebrání básní a zpěvů; Nové básně; Šebestian HNEVKOVSKÝ- Vnislav a Běla; Děvín – parodie na dívčí válku; Václav THÁM- Básně v řeči vázané-; Břetislav a Jitka; Vlasta a Šárka Divadlo : -od r. 1738 v Kotcích, r.1783 Stavovské, 1786-89 Bouda;;; autoři- Václav THÁM, Prokop ŠEDIVÝ- Masné krámy boje proti PURISTŮM- Václav Jan ROSA(asi 1620-1689) ,Jiří KONSTANS ,Jan Václav POHL

2. OBDOBÍ JUNGMANOVO – FÁZE OFENZIVNÍ (do konce 20.let 19. st.)- snaha získat nové oblasti pro česky psanou literaturu – vědecká díla, náročná poezie; 3 základní předpoklady literárního rozvoje: vypracování básnického a odborného jazyka (Jungmann); posílení historického vědomí (Palacký); formulace a propagace slovanské myšlení Vědecká literatura- Josef JUNGMANN (1773 – 1847)- Slovník česko – německý (1834 – 1839); Slovesnost; Historie literatury české; Rozmlouvání o jazyce českém Všeslovanská myšlenka- Pavel Josef ŠAFAŘÍK –slavistika; Dějiny slovanské řeči a literatury ve všech nářečích; Slovanské starožitnosti; Jan KOLLÁR– Slávy dcera –bohyně Sláva (=Slovanstvo)– dcera Mína(symbol slovanské budoucnosti) ,básník– 3 části – Sála, Labe, Dunaj (řeky, u kterých Slované žili) později Acheron (-slovanské peklo) a Léthé (ráj); František Ladislav Čelakovský (1799-1852 ) -profesor slavistiky, sběratel lidové slovesnosti, ohlasová poezie; Mudrosloví národa slovanského v příslovích; Slovanské národní písně; Ohlas písní ruských (Ilja Muromec, Čurila Plenkovin); Ohlas písní českých (Toman a lesní panna, Pocestný, Vrchní z Kozlova ) Historie - František PALACKÝ- zastánce austroslavismu; Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě; Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – společně se Šafaříkem Divadlo: Jan Nepomuk ŠTĚPÁNEK- Obležení Prahy od Švédů; Václav Kliment KLICPERA - Divotvorný klobouk; Rohovín Čtverrohý Rukopisy: objevování a vydávání staročeských památek probouzelo zájem o starou českou literaturu; v našich zemích se nedochovala hrdinská národní poezie > snaha o padělky, které by ji nahradily a posílily tak národní sebevědomí Rukopis královédvorský- 1817 – objeven Václavem Hankou (knihovník a archivář Českého muzea); označen za památku ze 13.st.; 6 větších epických básní – čerpají z českých pověstí a historie, oslava vítězných bojů nad nepřáteli (např. Oldřich, Boleslav); 2 lyrickoepické skladby; 6 lyrických písní – milostné; přijat s nadšením, slavný i v cizině, hájen Dobrovským Rukopis zelenohorský- 1818 – anonymně poslán do Národního muzea jako nález ze Zelené hory; označen za památku z 9. – 10. st.; zlomek básně o staročeském sněmu kmetů a vladyků; skladba Libušin soud – spor Chrudoše a Šťáhlava; podezření – minulost vylíčena příliš idealizovaně; Dobrovský označil za původce Václava Hanku a Josefa Lindu (novinář, spisovatel); Palacký, Šafařík, Jungmann – za pravost rukopisů; Jan Gebauer, T.G. Masaryk, Jaroslav Goll, O. Hostinský, Jaroslav Vlček – 80. léta 16.st. – důkazy o nepravosti Důkazy: jazykové – rukopisy neodpovídaly češtině starých památek; stopy berlínské modři v inkoustu (v té době neexistovala); 1966 – 1970 – Kriminalistický ústav, literární vědec Miroslav Ivanov – konečné potvrzení, že jde o padělky Jazykověda- odborné názvosloví- Jan Svatopluk PRESL , Karel Bořivoj PRESL, Jan Evangelista PURKYNĚ