Matěj Poctivý_V001_o

Přirozeno, že tato ex post vedená hranice byla za spolupráce často s obou stran radostně překročována a překročování obyčejně s druhé strany radostně vítáno – vždyť jinak by nebylo vůbec žádné spolupráce! To platí i po stránce stylové: ačkoli i zde (tak jako po stránce dramatické) měl jsem poslední slovo já, (kdežto můj spolupracovník je měl po stránce filosoficko-ideové), uvítal jsem vždy radostně všecky stylové podněty a prvky svého spolupracovníka – zvláště ryzí tóny lidové, stručně přesné věty satiricko-filosofické a některé prvky vnější divadelní napínavosti –, takže mnohdy bylo dosaženo chvílí spolupráce ideální.

Kéž jest výsledek takový, že by se mohl líbiti tomu, jenž dal hře motto!

Arnošt Dvořák

Celková dějová a dramatická koncepce i osnova této veselohry je z největší části dílem Dvořákovým. Koncepce filosofická je z větší části má. Na vypracování podrobností měli jsme účast celkem stejnou: po stránce ideologické o něco více já, po stránce fabulační D.; na podrobnostech karakterových, psychologických, situačních máme celkem stejný podíl. V expressi protkávají se nerozlučitelně vlivy nás obou – ale „poslední ruku“ vložil v tomto ohledu na celou práci D. Vlastní dramatisace je téměř úplně jeho dílem. Celkem byla jeho účast na této komedii větší, než má.

Ladislav Klíma

Tyto poznámky napsali jsme si pro zajímavost každý pro sebe, aniž jsme dříve o jejich obsahu spolu mluvili. Srovnavše je dodatečně shledali jsme, že nebude nezajímavo, přečtou-li je i jiní.

V PRAZE, v prosinci 1921.

Autoři

(A. Dvořák - L. Klíma: Matěj Poctivý, Praha 1922)

struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika