Plechový bubínek_V001_o

Zajímavější části šetření se týkají toho, kdy a jestli vůbec měl Grass něco o své temné minulosti říkat. Přibližně polovina dotázaných soudí, že se měl přiznat dříve, necelá třetina říká, že tak učinil ve správný čas.

Osm ze sta Němců razí názor, že měl mlčet. (Škoda že zřejmě není možné v tak malé skupině provést relevantní šetření a hlouběji definovat skupinu lidí, která „raději nechce vědět“.)

Měl tedy dál mlčet? Nebo se přiznat dříve? A kdy? Před tím, než se stal slavným spisovatelem, nebo až potom? Když byl nominován na Nobelovu cenu? Nebo měl raději po vzoru jednoho ze svých nejslavnějších hrdinů učinit rozhodnutí a od roku 1945 už nevyrůst ani o centimetr, zalézt pod drn, nic nenapsat a tiše se užírat až do smrti?

Grassova jedinečnost lidská i literární je výrazně ovlivněna intimním setkáním s temnotou. Budiž. Cena je to vysoká, ale za důsledky na základě vlastního rozhodnutí platí jen Grass.

V rozhovoru pro deník FAZ, ve kterém poprvé hovořil o své nacistické minulosti, Grass dostal otázku: „Je možné, že jste v poválečných letech jednoduše propásl ten správný okamžik, kdy jste mohl promluvit o svém členství ve Waffen-SS?“

Spisovatelova odpověď je stručná, jasná, byť s jeho vysvětlením se mnozí nesmíří. Řekl: „To nevím. Jisté je, že jsem věřil, že tím, co píšu, jsem už učinil dost. Prošel jsem si procesem učení a odvodil z něj souvislosti. Ale zůstal tento poslední nedostatek. Vždycky mi bylo jasné, že ten zbytek musí dostat své místo, když se rozhodnu napsat něco autobiografického. Ale to není hlavní téma mé knihy.“ […]

Měli by mu švédští akademici sebrat Nobelovu cenu? Ne. Je jen na něm, na bilancujícím muži, aby se rozhodl.

Je správné, že slavný autor nakonec doplnil onen chybějící dílek skládačky. Nejen autorské, ale i lidské. Čtenáři sice pozdě, ale nakonec přece jen „vědí“.

Například Plechový bubínek zůstal v mé knihovně léta neotevřen. Teď na něj znovu dojde. A nejen na něj.

Měl tedy dál mlčet? Nebo se přiznat dříve? A kdy? Před tím, než se stal slavným spisovatelem, nebo až potom? Když byl nominován na Nobelovu cenu?

VLADIMÍR DUBSKÝ

(Lidové noviny 19. 8. 2006)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.