Puskin_Evzen Onegin_MO

Polsko

Adam Mickiewitz (1798 - 1855)

„Dziady (Tryzna)“ Drama, promítá kromě pohanských obřadů a vlastních milostných citů hlavně víru ve spasitelské poslání národního utrpení.

Německo

Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832) - preromatismus,

Prosazuje tvůrčí svobodu, je členem hnutí Sturm und Drang ("Bouře a vzdor"). Tyto myšlenky vyjadřuje v básni „Prométheus“ nebo ve formou dopisů psaném románě „Utrpení mladého Werthera“.

„Faust“ Ve svém myšlenkově nejhlubším díle,dvoudílné tragédii , líčí osud nespokojeného doktora, který v touze po poznání uzavře smlouvu s ďáblem Mefistofelem. Ten, aby ho od tohoto záměru odvrátil, ho zahrne světskými požitky. Faust ale propadá zoufalství nad smrtí své lásky Markétky, která je odsouzena za vraždu svého a Faustova dítěte. Smysl života nachází ve snaze pomáhat ostatním lidem. Přestože tím dosáhl uspokojení a měl by tedy propadnout peklu, jeho ušlechtilý záměr ho zachraňuje.

Heinrich Heine (1797 - 1856)

„Kniha písní“ Inspirace lidovou poezií

„Zimní pohádce“ Kritický postoj ke společnosti

Jakob a Wilhelm Grimmové

V této době vydávají také bratři Grimmové svůj soubor lidových německých pohádek.

Romantismus u nás

Karel Hynek Mácha (1810 - 1836)

V Čechách se romantismus projevuje hlavně v životě a díle Karla Hynka Máchy.

Narodil se v Praze na Malé Straně, po studiích na gymnáziu, právech a filosofii odchází za prací advokáta do Litoměřic. Malebná krajina kolem nich, a nejenom ta - Mácha rád cestoval po celé Evropě, se mu stává inspirací pro romantická díla.

Počátky jeho tvorby jsou zastoupeny básněmi, ve kterých kombinuje své sny a naděje s cestopisnými zážitky a výjevy z historie. Příkladem může být Těžkomyslnost nebo Pouť krkonošská, kde jako poutník vystupuje na Sněžku a setkává se zde se zemřelými mnichy, kteří ožívají na jeden den v roce.

Historický námět najdeme i v povídce, Křivoklad, která měla být původně součástí čtyřdílného souboru Kat. Objevuje zde rozpor mezi králem Václavem IV. a jeho katem. Zatímco král je se svým vysokým postavením nespokojen, kat po něm naopak touží.

Ze dvou povídek se skládají autobiografické Obrazy ze života mého. Ve Večeru na Bezdězu líčí lyricky opět své cestovní zážitky. Druhá povídka, Márinka, má zřetelnou písňovou formu, skládá se ze zpěvů a meziher, z básně i prózy. Mácha se zde vrací ke své první, tragické lásce.

Podobně jako Puškin i on v povídce Cikáni oslavuje svobodu, přidává zde motiv msty, stejně jako v pozdějším Máji zde hlavní hrdina objevuje ve svém milostném sokovi svého otce.

Poema - neboli básnická povídka. Rozsáhlá lyrickoepická báseň, která nahradila epos

- tvůrcem je G.G.Byron, dále ji používá Puškin, Lermontov, Mácha, ale i Hora nebo Hrubín

Óda - původně ve starém Řecku jakákoli báseň, postupně se rozvíjí v oslavu bohů, přírody, lásky nebo vlasti, plnou patosu.