Spalovač mrtvol
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Mí černovlasí bratři
Soubor šesti povídek o osudech pěti gymnazistů za druhé světové války, z nichž tři jsou židovského původu
Variace pro temnou strunu
Autobiografický román o dospívajícím chlapci Michalovi z pražské patricijské rodiny, který trpí nedostatkem citu ze strany rodičů. Proto vede rozsáhlé, až schizofrenní, rozhovory s babičkou na obraze, porculánovou míšeňskou tanečnicí a medvědem.
Myši Natálie Mooshabrové
alegorické líčení totalitní společnosti s diktátorským řízením se spoustou protikladů: lety do vesmíru, ale přitom až středověká primitivnost vybavení domů a život v chudobě běžných obyvatel. Do toho je vložena další dějová linie: osud staré ženy Natálie Mooshabrové, kterou ničí její děti, jež jsou nevalné pověsti, ale matku přes její chudobu neustále vysávají finančně a zároveň ji ponižují
Příběh kriminálního rady
komplikovaný syn otce (kriminální rada) a jeho syna
detektivní zápletka několik vražd, nakonec otec odhalí vraha ve svém synovi
Obraz Martina Blaskowitze
vypravěč vzpomíná na dávnou okupaci a válku
titulní postava zahyne při bombardování Drážďan kvůli příhodě týrání v dětství
Vévodkyně a kuchařka
Historický kontext:
2WW a její následky
Literární kontext:
Ladislav Fuks patřil ke 2. vlně naší válečné literatury (50.–60. léta) – důraz na psychologii postav
Edvard Valenta
Jdi za zeleným světlem
Jan Otčenášek
Romeo, Julie a tma
Arnošt Lustig – svědectví o holocaustu, chování lidí v mezních situacích (zda si zachovají důstojnost a mravní zásady)
Miláček
Dita Saxová
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Hořká vůně mandlí
Ladislav Grosman
Obchod na korze
Světová poválečná literatura – viz Poslední kabriolet
Děj:
Děj začíná v roce 1937 před 2. sv.v. Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, který se zpočátku profiluje jako mírný a hodný člověk, jež žije jen pro blaho své rodiny. Zdá se, že je i romanticky založený – stále vzpomíná na okamžik, kdy se se svou ženou seznámil před leopardí klecí, a také označuje své rodinné příslušníky jmény jako „čarokrásná, nebeská, nadoblačná apod“. Ideální rodinná atmosféra je ovšem neustále narušována K prací, o které neustále všem vypráví – dělá spalovače mrtvol v pražském krematoriu. Rád se obklopuje věcmi ze svého pracoviště, v kuchyni má například kremační tabulku, které přezdívá „jízdní řád smrti“, v jeho knihovně nechybí kremační zákon a také kniha o Tibetu, již si velmi rád pročítá. I přesto, že ho tak fascinuje smrt, odsuzuje jakékoliv násilí a bojí se blížící války. Svébytný svět protagonisty narušuje návštěva dávného přítele, nyní přesvědčeného nacisty, Williho Reinkeho. Ten přiměje K uvěřit v rasovou nadřazenost („vzpomeňte si na kapku německé krve“) a nutnost zbavit se pojítek s bytostmi nižšími a méněcennými. Nakonec nátlaku podléhá a začíná udávat lidi kolem sebe, čímž si zajistí cestu do nacistického Casina a je také povýšen na ředitele krematoria. Manželčin židovský původ mu brání v kariéře, proto postupně zavraždí nejen ji (Co abych tě drahá oběsil?), ale i svého změkčilého syna Miliho, kterého obzvlášť krutě utluče v kremační místnosti. Na základě pokřivené interpretace tibetské filozofie hodnotí páchané zločiny jako pomoc nešťastníkům, kteří nechápou vyšší zájmy světa. Když se pokusí zabít i svou osmnáctiletou dceru, přeruší jej jeho dvojník – výplod choré mysli, tibetský vyslanec, nazve ho inkarnací Buddhy a vyzve ho, aby se ujal trůnu ve Lhase, neboť dalajláma zemřel a mniši již 19 let hledají jeho nástupce. Prožitek osvícení završují tři „andělé“, kteří odvádějí Kopfrkingla do sanitky a odváží do blázince. V závěru novel je protagonista konfrontován s průvodem vyhublých lidí, kteří se vracejí po skončení války z koncentračního tábora. Ani tehdy se nevzdává přesvědčení, že je mesiášem. Kniha končí K slovy: „Šťastné lidstvo. Spasil jsem je.“