AVANTGARDNÍ BÁSNICKÉ SMĚRY, NEZVAL, SEIFERT, BIEBL

- fantaskní děj během několika málo dní

- hry:

- většina vznikla ve 30. letech

• Avantgardní

- pro alternativní scény, konkrétně pro Divadlo D

„Schovávaná na schodech“

„Milenci z kiosku“

• Sci-fi (antiutopie)

„Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“

„Manon Lescaut“

- adaptace románu A.F.Prévosta

- poesie po válce:

• reakce na 2.světovou válku

„Matka naděje“

„Pět minut za městem“ (nejproslulejší je báseň „Švábi“ – Němci)

- okupace, Mnichov

• poválečná

- již upadala, nekvalitní po literární stránce, zvláště po únoru 1948, kdy se Nezval dostal do vysokých

funkcí jako komunista

„Stalin“ – poema

„Zpěv míru“ – poema, oslava Rusů jakožto osvoboditelů z roku 1945

„Chrpy a města“

„Nedokončená“

- těsně před svou smrtí napsal ještě 2 dobré sbírky

-¨nedokončenou pojmenovali tak proto, že ji Nezval skutečně nestihl dokončit

JAROSLAV SEIFERT (1901 – 86)

- pocházel ze Žižkova, z obyčejné rodiny, jeho otec byl truhlářem, on vycházel více s matkou než s otcem

- je jedním z našich největších básníků, je jediným, kdo obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984

- měl pouze základní vzdělání, z gymnázia ho vyloučili – dost neuvěřitelným způsobem - jeho spolužák

František Němec měl být vyloučen za špatný prospěch, zinscenovali tedy scénu, kdy se jeho spolužák chce

oběsit na záchodech a Seifert ho náhodně objeví a zachrání, nicméně Seifert se v poslední chvíli zalekl a

Němec se málem skutečně oběsil, nakonec na to přišli a oba vyloučili

- S. K. Neumann mu sehnal práci v nakladatelství, později se však Seifert stal spisovatelem na volné noze,

zpočátku byl komunista

- byl ženatý, měl dvě děti, bydlel na Pražském hradě – ve Zlaté uličce

- střídavě směl i nesměl psát, nesměl především v 50. a 70.letech, když dostal Nobelovu cenu, byl to pro

komunisty šok

- má vytříbený jazyk, velkou slovní zásobu, melodický a zpěvný verš, stylistickou naivitu, prostý verš,

pozitivnost

- do 50. let psal rýmovaným veršem, v 50.letech přestal psát a od 60.let psal volným veršem

- čím byl straším, tím více přibývalo skepse a negativ v jeho básních

- jeho prvotinou je sbírka „Město v slzách“ – proletářská poezie

Období poetismu:

„Na vlnách TSF“ (radiová vlna) – oslava radia

„Slavík zpívá špatně“

„Poštovní holub“

30. léta – období intimní lyriky (jeho vztah k matce, vzpomínky na dětství):

„Jablko z klína“

„Ruce Venušiny“

„Jaro, sbohem“

40. léta – reakce na 2.světovou válku:

„Zhasněte světla“

„Vějíř Boženy Němcové“

„Kamenný most“

„Světlem oděná“

- obojí Praha za války

„Přilba hlíny“

- těsně po osvobození napsal sbírku

- z května 1945, obsahuje cyklus „Osm dní“ – o smrti TGM

Na konci 40.let napsal sbírky:

„Maminka“

„Píseň o Viktorce“ (paralely osudů Viktorky s osudem Boženy Němcové)