HISTORICKÁ A VENKOVSKÁ PRÓZA 2. POLOVINY 19. STOLET
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
provdá za měšťana, který jí slíbí, že ji dá glejt na to, že není nalezencem (v té době velmi důležité)
- manželství bez lásky, nakonec se Nikola vrací a dochází ke střetu
- dále napsal soubory povídek:
„Pražské obrázky“
„Rakovnické obrázky“
VENKOVSKÁ PRÓZA
- realistická próza, navazuje na Hálka, Němcovou, Světlou
- má vždy regionální charakter, každý autor se zaměřil na určitý region, jemu osobně blízký
- dialekty
- rozpory: sociální, generační, národnostní (Češi x Němci)
KAREL VÁCLAV RAIS (1859 – 1926)
- pocházel z Krkonoš, z Lázní Bělohrad z rodiny tkalce
- vystudoval Učitelský ústav (SŠ), poté učil 10 let na Vysočině a 20 let v Praze (Prahu však neměl rád)
- psal především o dvou regionech – o Krkonoších a Vysočině
„Zapadlí vlastenci“
- oslava učitelů, neznámých vlastenců, kteří pracovali v zapadlých vesničkách
- 40.léta v Pozdětíně (reálně ve Vysokém nad Jizerou)
- hlavní hrdina Karel Čermák je učitele, přichází nerad do Pozdětína učit, postupně si k vesnici však vybuduje
vztah, zamiluje se do farářovy schovanky Albíny
- tento román je idylickým obrazem českého venkova za Národního obrození, z regionu Krkonoš
„Západ“
- regionem je zde Vysočina (konkrétně Kameničky, v románu však Studenec)
- západ je zde jako symbol konce života, Antonín Slavíček se po přečtení tohoto románu vydal do Kameniček a
vytvořil obraz : „U nás v Kameničkách“
- román vypovídá o starém faráři Kalousovi, který na konci zemře (podobný motiv jako v Babičce – smrt patří
k životu, nevyznívá zde smutně)
- je zde oslava kladných lidských vlastností
„Pantáta Bezoušek“
- humorný román, ve své době velmi oblíben
- hlavní hrdina je pantáta Bezoušek – výměnkář – který původně žil v Podkrkonoších, snaží se žít v Praze se
svým synem
- téma venkovana v Praze
„O ztraceném ševci“
- Krkonoše, národnostní problémy (Němci a Češi), z česko-německého pomezí
- o manželství Čecha a Němky, které postupně ztroskotává
„Kalibův zločin“
- naturalistické prvky
- starý muž – sedlák, jednodušší, žení se s mladší ženou, která čeká nemanželské dítě
- je zde popsán psychický teror mladé ženy a tchýně, nakonec ji zavraždí
„Výměnkář“
„Rodiče a děti“
- povídky, u obou řeší generační problémy
TERÉZA NOVÁKOVÁ (1853 – 1912)
- pocházela z Prahy, z česko-německé rodiny
- až jako vdaná začala mluvit více česky
- její manžel byl učitelem, když ho přeložili do Litomyšle, ona musela odejít s ním, nechtěla tam jet, ale
postupně si zvykla
- její regionem, o kterém psala se tedy stal Litomyšlsko (v té době zde byl i Jirásek)
- téměř všechny děti ji zemřely, přežil Arné Novák (který se stal literárním kritikem)
- stala se členkou ženského hnutí, vydávala časopis: „Ženský svět“