Ontogeneze

Potravní chování

• Tento instinktivní program funguje odděleně a samostatně od loveckého programu. Psovité šelmy totiž požírají krom toho, co uloví i to, co najdou: zdechliny, zbytky kořisti jiných šelem, vejce ptáků, zbytky rostlin, ovoce, dužnaté plody, atd.​

• Potravní chování má tyto fáze: ​

• přijímání potravy​

• vyvrhování potravy​

• ukrývání potravy​

• vyměšování psů​

• Pes přijímá potravu hltavým způsobem ve velkých kusech - možnost přenosu potravy​ štěňatům. ​

• Žaludek psa je uzpůsoben pro snadné a rychlé vyprazdňování. ​

• Pes reaguje zvracením na přeplnění žaludku a na stresové situace - nefyziologická reakce.​

• Fyziologické zvracení - zcela běžně u fen před porodem a u kojících fen.​

• Ukrývaní potravy – je to řetězec s těmito částmi: hledání vhodného místa, hrabání, odkládání krmiva, zastrkování – zvíře přemisťuje zeminu na krmivo horní plochou nosu, očichávání – zvíře může krmivo průběžně očichávat. U psů bývá pozorován pouze neúplný a hravý průběh zahrabávání potravy. Psi vyhrabávají jámy, ale potravu do nich nestrkají, nebo jí zahrnují jen neúplně.

• Močení a kálení uzavírá potravní chování, ale nejedná se o pouhé vyprázdnění psa, ale slouží k dorozumívání se mezi psy – značkování.​

• Feny většinou značkují pouze před háráním. Značkuje většinou dominantní fena (ovlivňuje kastrace). ​

• Psi začínají značkovat v souvislosti s nástupem pohlavního dospívání – v pubertě. Do této doby psi - samci močí bez úmyslu značkovat (bez zvedání nohy). ​

• U dospělého psa močícího jako štěně může jít o poruchu jeho psychiky například při náhlém snížení hodnostního postavení ve smečce.​

• Hrabání psa po kálení - cílem není zahrabat výkaly, ale rozprostřít výměšek meziprstních potních žláz a zvýraznit pach výkalů při značení teritoria.

Sociální chování

• Chování uprostřed společenství, zaměřené na jeho udržení, se nazývá SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ.​

• Nejdůležitější projevy sociálního chování psů lze rozdělit na podokruhy: teritoriální chování, udržování individuální vzdálenosti, udržování maximální vzdálenosti, udržování hierarchie ve smečce, agresivní chování, imponování, protestní chování, podřízené chování, přátelské chování, neutrálně laděný kontakt.​

• Všechny signály vydávané a přijímané psem lze rozdělit na signály zrakové, zvukové, pachové a hmatové.​

• Zrakové signály vydává pes pohyby, držením těla, mimikou. ​

• Zvukové signály jsou pestré – štěkání, vrčení, kňučení, bručení, vytí.​

• Pachové signály – jsou nejobtížnější na sledování. Zanechávají je mazové žlázy, potné žlázy nebo anální váčky.​

• Hmatové signály – vyjadřují u psů hlavně náklonnost (olizování ušních boltů) nebo vztah rodičů a štěňat, ​