Ontogeneze

Submisivní vlk​

• Snížené držení těla​

• Sklopené uši​

• Ocas sklopený, držený u těla (zmenšení obrysu těla)​

• U bázlivého, podřazeného zvířete jsou tyto projevy výraznější

Sociální chování – agresivní chování

• Agresivita je emoce, která spouští a doprovází útok.​

Netlumené agresivní chování:​

• Je extrémním chováním psa​

• Neobjeví se náhle, ale předchází mu delší období konfliktů a napětí.​

• Toto chování je charakteristické pro mocenský boj o pozici alfa.​

• Typický pro toto chování je bojový postoj – mírně skloněná hlava, vztyčené uši, pokrčen horní pysk, vyceněné zuby, pootevřená tlama, zježená srst na krku a hřbetě, ocas vztyčen nad hřbet.

• První útok směřuje na tvář a čenich, hrdlo, kohoutek a šíji. V průběhu rvačky už se kouše většinou bez výběru. Když se podaří psovi zákus do těla, následuje intenzivní otřásání, stejně jako při lovu kořisti. Když se dostane pes při rvačce protivníkovi na záda, vyskakuje na něj jako při páření a předníma nohama jej pevně drží.

Tlumené agresivní chování:​

• Je mnohem běžnější.​

• Psi se na sebe vrhají, chňapou po sobě, vrčí a ječí​

• Bitku charakterizují krátké, rychlé zákusy bez otřásání. Na první pohled vypadá bitka hrozivě, ale do zákusu soupeři nevkládají velkou sílu, takže si většinou neublíží.​

• Občas se oba soupeři postaví na zadní nohy, opřou se o tělo protivníka a bitka probíhá krátkou chvíli ve stoje. Tato bitka je míněna spíš výhružně než vážně.

• K neshodě může dojít i jinak – pes, který se snaží vyjádřit převahu, se blíží z boku ke druhému psu a klade mu na hřbet těsně za kohoutkem hlavu, nohu nebo vystoupí předníma nohama na hřbet – T-pozice. Na tuto pozici navazují jen dvě východiska – podrobení se slabšího jedince, okamžitá bitka.​

• Častým výrazem tlumené agrese u alfa vlka je „chytání za nos“. U psů se tato forma vyjádření nadřazenosti nevyskytuje.​

• Prvky tlumeného agresivního chování se velmi často objevují ve hrách (hravé bitky, hravé útoky i chňapání po nosu)

Agresivní útoky psů na jiné psy nebo lidi je možno rozdělit do 5 základních skupin:​

• Dominanční agrese – soutěžení o sociální pozici mezi psy nebo mezi člověkem a psem. Řadí se sem i bránění předmětu nebo potravy.​

• Teritoriální agrese – bránění dvora, domu nebo zahrady, jejím nekontaktním projevem je štěkání.

• Protektivní agrese – při obraně mláďat nebo člena smečky. Využívána je v služební kynologii – ochrana psovoda.​

• Přesměrovaná agrese – dochází k ní, když se psovodi snaží oddělit peroucí se psy – pes v afektu je schopen zakousnout se do ruky psovoda.​

• Kousání ze strachu – jde o agresi smíšenou ze strachem. Při kousnutí ze strachu má pes uši sklopeny dozadu, ocas dole nebo stažený mezi nohy, po chňapnutí okamžitě uskakuje.