5. Střední Evropa v raném středověku, stěhování národů, první státní útvary na našem území.docx

5. Střední Evropa v raném středověku, stěhování národů, první
státní útvary na našem území

Vymezení doby

▪ Za počátek středověku je označován rok 476 kdy Germánský vojevůdce Odoaker

sesadil z trůnu posledního římského císaře Romula Augusta a tím dovršil rozpad
západořímské říše.

▪ Jako konec středověku se nejčastěji udává rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus doplul na

dnešní Bahamy (objevení Ameriky). Jako alternativy konce středověku se také uvádějí
např. pád Konstantinopole roku 1453 či v českém prostředí rok 1526, kdy zde končí
vláda Jagellonců a nastupuje rod Habsburků.

▪ Raný středověk pak zahrnuje dobu od roku 476 až do 11. století, kdy se v Evropě tvoří

státy, z nichž mnohé existují ještě na počátku 21. století

Témata raného středověku:

▪ Šíření křesťanství

▪ Vznik středověkých států

▪ Vznik arabského chalífátu

▪ Karolínská říše

▪ Nájezdy vikingů

▪ Rozvoj románské kultury

Stěhování národů
Trvalo zhruba od 4. století do přelomu 9/10. století. Změnilo podobu osídlení Evropy. Prvním
impulsem byl v roce 375 útok kočovných Hunů na germánské kmeny. Následuje masivní vlna
přesunů všemožných kmenů na západ Evropy či do Římské říše. Římané nabízejí kmenům
půdu a dobytek a by získali spojence. V důsledku toho Germáni získávají čím dál větší vliv
a Řím slábne (území velké římské říše se později stane Byzantskou říší). Vzniklo spoustu
větších či menších různorodých států z nichž mnohé neměli dlouhého trvání. Většina měst
chátrala a měnila se v pouhé osady. Ve městech se moci ujala církev, zatímco šlechta se
přesunula na venkov. Zájem šlechty o vzdělanost upadá. Vzdělanost se tak ve středověku
omezovala hlavně na církev a její hodnostáře. Katolické křesťanství začalo šířit po celé
Evropě.

Franská říše
Francká říše vznikla sjednocením několika barbarských kmenů v severní Francii v 5. století.
Jejím zakladatelem byl franský král Chlodvík, který postupně dobýval území ovládaná jinými
germánskými kmeny a sjednotil Franky do jednoho národa. Panovníci byli poté voleni hlavně
podle svých válečných schopností.

Dalším významným panovníkem byl Karel Veliký. Za jeho vlády říše dosáhla největšího
územního a kulturního rozmachu. Karel získal r. 800 od papeže císařskou korunu a stal se tak
prvním středověkým císařem v západní Evropě. Po jeho smrti byla říše rozdělena Verdunskou

smlouvou (843) mezi jeho tři vnuky Karla, Lothara a Ludvíka. Území západně̌ od Rýna se
stalo základem pozdější Francie, na východ od Rýna se začala formovat svatá říše římská.

Další panovník, který obhájil císařský titul byl Ota I. Který také získal přídomek Veliký.
Z říše se opět stalo císařství, kterému se později začalo říkat Svatá říše římská, Ota zakládal
církevní instituce ve středu Evropy. Vnuk Oty I. Ota III. nastoupil na trůn roku 996 a pomocí
svého přítele papeže Silvestra I. se snažil rozšířit křesťanství po svém území ještě̌ více. Snažil
se vrátit se k idey Římského císařství. (Otonská renesance).