5. Střední Evropa v raném středověku, stěhování národů, první státní útvary na našem území.docx

V 11. století vznikl mezi franským králem Jindřichem IV. A papežem Řehořem VII. spor

známý jako boj o investituru. Papež Jindřicha odmítl na pozici milánského arcibiskupa a
také chtěl povolit církvi, aby přímo rozhodovala o dosazování duchovních hodnostářů, což do
té doby bylo záležitostí světského vládce, vydal proto spis, tzv dictatus papae, který ho k
tomu opravňoval. Jindřich mezitím dosadil k moci své biskupy, aby Řehoře svrhli. Papež̌ na
oplátku uvalil na Jindřicha klatbu. Feudálové si mezitím zvolili protikrále. Jindřich si dosadil
pomocí svých biskupů loajálního papeže Klimenta III., který ho jmenoval císařem. V Evropě̌
tak byli dva králové a dva papežové. Východisko nastalo až po smrti protagonistů r. 1122
uzavřením konkordátu wormského, ustanovení podle něhož̌ se investitura dělila mezi
světskou a duchovní moc. Duchovní i světský vladař předával biskupovi své atributy.

Sámova říše
Sámova říše je považována za prvního předchůdce státního útvaru na našem území. Jediným
zdrojem o ní je kronika řečeného Fredegarda ze 7. stol. Neznáme přesně původ zakladatele
Sáma a ani důvody pro vznik jeho kmenového svazu. Podle nejpravděpodobnější teorie vznikl
svaz na obranu proti obávaným Avarům. Kupec Sámo sídlící ve slovanské oblasti nabídl
Slovanům ochranu a ti si ho kolem r. 623 zvolili za náčelníka. Sámo mohl být Frank i Kelt.
Byl známý jako kupec, ale uměl i dobře bojovat. Stál v čele klanu po 35 let a byl úspěšný
nejen v boji proti Avarům, ale třeba i Frankům (bitva u Wogastisburgu). Po Sámově̌ smrti
(r. 659) se nenašel vhodný nástupce a kmenový svaz zanikl. Slované však pocítili
organizovanost politického subjektu, jakým byla Sámova vojenská demokracie.

Velká Morava
Byl slovanský stát, který se prosadil v 9. století, kdy byla Velká Morava silnou politickou i
kulturní oblastí. Udržovala si pozornost franckých i byzantských panovníků. Velká Morava se
nacházela na okraji území Karlovců a musela se bránit jejich snahám zařadit toto území pod
jejich vládu. První doloženým knížetem na tomto území byl Mojmír I. (830-846), který musel
vládci Východofranské říše, Ludvíku Němci platit roční poplatek (tribut).

Již̌ za vlády Mojmíra zazívala oblast neustálé konflikty s Ludvíkem Němcem. Druhý kníže
Rastislav (846-870) odmítl poplatky poskytovat. Svoji politiku vedl nezávisle na Francké říši,
což vedlo k útokům Ludvíka Němce proti Velké Moravě, které se Rastislavovi povedlo
odrazit. Slované byli křesťané, ale franští kněží kázali latinu, které nikdo nerozuměl a
Rastislav je vyhnal. Obrátil na byzantského císaře Michala III., který́ k nim r. 863 poslal
bratry ze Soluně Konstantina a Metoděje, kteří zde podporovali křesťanství a vytvořili nový
staroslovanský jazyk a písmo – hlaholici.

Morava byla kolem roku 870 dobyta Franky a Bavory a padla do rukou frankům. Třetí kníže,
Rastislavův synovec Svatopluk, byl mezitím vězněn Franky, získal si však jejich důvěru a byl
dosazen do čela vojenské výpravy proti zbytku Moravanů. Když̌ došel na Moravu, zběhl na
Moravskou stranu a společně porazili franská vojska. Kníže Svatopluk říši upevnil a rozšířil
její území až do Čech a jižního Polska. Roku 874 uzavřel s Franky forchheimský mír.
Metoděj mezitím naplnil své poslání, naučil Moravany písmu, založil první arcidiecézi na
našem území a stal se jejím arcibiskupem. Za vlády Svatopluka získali Moravané největší
stabilitu, prosperitu, výkvět řemesel a kultury. Svatopluk po sobě zanechal dva syny.
Mojmírovi II. byla svěřena vrchní vláda, bratru Svatoplukovi II. Nitransko. V této době však
znovu ožily problémy s Franckou říši a s Maďary na východě̌, mezi oběma bratry také
panovala rivalita. To vše vedlo k úpadku říše. V letech 905–908 byl stát zcela zničen pod
nájezdy Maďarů.