Dějepis - souhrn (husitství až baroko)

1436 uzavřen s koncilem kompromisní mír – bazilejská kompaktáta (husité mohou přijímat podobojí) vyhlášena v Jihlavě, proto označovaná též za jihlavská

Zikmund Lucemburský pak husity uznán za českého krále

České země označeny za „země dvojího lidu“ tedy vyznavačů dvou náboženství – husitského a dosavadního katolického

Důsledky husitských válek

Úbytek obyvatelstva

Velké majetkové škody – obrazoborectví

Pokles vzdělanosti – úpadek univerzity

České království má nálepku kacířské země a dostává se do izolace

Zbytky stoupenců radikálního husitství popraveny (Jan Roháč z Dubé) nebo se živí jako žoldnéři – ve službách Matyáše Korvína (uherský král)

Interpretace husitství

V 19. století obdiv ze strany českých obrozenců – přispělo k pocitu vlastenectví.

Zdůrazňují se Husovy morální kvality – neústupnost v názorech, ochota zemřít za pravdu.

Zdůrazňuje se neohroženost českých husitů – v Čechách začal proces reformace – náprava církve.

Přispělo k české národní hrdosti.

Husův pomník na Staroměstském náměstí (1915), na podstavci jeho citát: Milujte se, pravdy každému přejte.

Žižkov, jezdecká socha Jana Žižky (1950), autor Bohumil Kafka

Důsledek

V době husitských válek došlo k oslabení královské moci, začal vznikat tzv. stavovský systém = oslabení královské moci ve prospěch moci stavů (šlechta, měšťané, v jiných zemích i církev)

Jsme zemí dvojí víry – katolické a kališnické

Hospodářský úpadek, odklon obchodních cest, nálepka – země kacířů

Další vývoj

Po smrti Zikmunda vládne jeho zeť Albrecht Rakouský a vnuk Ladislav Pohrobek.

V době jeho nezletilosti vládne zemský správce Jiří z Poděbrad, Ladislav byl i králem uherským, sídlil v Uhrách, brzy umírá

Jiří z Poděbrad – volený král z nepanovnického rodu, poslední Čech na českém trůně.

snaha vymanit zemi z hospod., pol. i náboženské izolace, nový papež ale neuzná kompaktáta – opět křížová výprava (v čele Matyáš Korvín – uherský král, zeť J.z P.)

1468 bitva u Vilémova – porážka Matyáše, ale ten nedodržel dohody, nechal se korunovat v Olomouci za českého krále – vládl na Moravě

Snaha o vytvoření mezinárodní mírové organizace – cílem bylo vymanit se z izolace

Hlavní orgán v zemi – zemský sněm (zasedal zvlášť český, moravský a slezský, jen v mimořádných případech – volba krále – společně)

Nejvyšší funkce: nejvyšší purkrabí – předsedal zemské vládě, nejvyšší kancléř – řídil Českou kancelář, tedy finance

Vláda Jagellonců

Po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen Vladislav Jagellonský 1471 (rod pocházel z Litvy, vládl v polsko-litevské unii)

Umírněný katolík, zpočátku vládl jen v Čechách, po smrti Matyáše zvolen i králem uherským, spojil opět Čechy a Moravu

Přesídlil do Budína – problémy s Turky