Dějepis - souhrn (husitství až baroko)

Kritériem pravdivosti v teologických sporech je Písmo

O Bodamské jezero se dělí tři státy

Konstanz – česky Kostnice

Jenský kodex – Hus na hranici

Stížný list proti upálení Jana Husa

Dokument opatřilo pečetí 452 českých a moravských šlechticů. Do Kostnice byl doručen v prosinci 1415

Jeroným Pražský

Dne 30.5. 1416 byl na břehu Rýna upálen Jeroným Pražský, který přijel Husa do Kostnice obhajovat

Začátek revoluce

Po Husově odjezdu do Kostnice zavedl Jakoubek ze Stříbra přijímání pod obojí způsobou

Vzniklo označení kališníci nebo utrakvisté – sub utraque (lat.) - pod obojí

Upálení J.Husa vyvolalo v Čechách vlnu odporu (shromáždění lidu na památných místech)

Vše vyvrcholilo 1419 první pražskou defenestrací = začátek husitských válek – včele Jan Želivský

Smrt Václava IV. – má nastoupit jeho bratr Zikmund – Češi ho odmítli – chce si trůn vymoci silou

Václav Brožík: Hus před kostnickým koncilem (1883)

Obraz dokumentuje přítomné na jednání Zikmund sedí v čele.

Bojující strany

A)Husité: radikální – v čele Jan Žižka z Trocnova, požadují rovnost v náboženství i světském životě, sídlo – Tábor

B)Umírnění – centrum Praha, bohatší vrstvy, chtějí jen rovnost náboženskou, v čele Mistr Křišťan z Prachatic

C)Zikmund (chce český trůn), křižáci (nájemné vojsko poslané papežem), katolická církev a nejbohatší šlechta (nechce změny)

Nové Město pražské – radnice, místo defenestrace 1419

Husitský program

Čtyři artikuly pražské – svobodné kázání, přijímání podobojí (symbol – kalich, husité – kališníci), rovnoprávné trestání, zákaz světské moci církve

Přijat 1421 na sněmu v Čáslavi

Všechny bojující skupiny se na něm shodly, ale jinak vystupovaly často proti sobě, spojovaly se jen v případě vnějšího nebezpečí

Největší bitvy

1420 na Vítkově – 1.křížová výprava vedená Zikmundem, poražen Janem Žižkou

1426 u Ústí nad Labem

1427 u Tachova

1431 u Domažlic – křižáci opět poraženi (jen zpěvem, základní chorál – Kdož jsú boží bojovníci)

Husitský rozkol (Basilej 1433)

Katolická církev nakonec pozvala husity k jednání do Basileje, protože je nebyla schopna vojensky porazit

Koncil nabídl husitům, že uzná přijímání pod obojí způsobou, ostatní artikuly zamítl

Husité se rozštěpili na dvě skupiny – umírnění přijali a souhlasili s uzavřením míru, radikálové dohodu odmítli, chtěli bojovat dál za prosazení všech čtyř artikulů

Husitské zbraně – mnohé mají „selský“ původ – viz vůz nebo cep

Bitva u Lipan (1434)

Radikálové vedeni Prokopem Holým proti umírněným husitům a katolíkům

Radikálové poraženi – konec husitských válek

Mohyla Prokopa Holého na bojišti u Lipan (Nejedná se o hrob.)

Cesta k míru

Porážka radikálních husitů (Prokopa Holého) otevřela možnost dohody s katolíky.