Historie Sportu

• 1.pol. 19.stol. - vznik tělocvičných ústavů dle německého vzoru – Hirschův tělocvičný ústav (Jan Malypetr – první český učitel tělocviku)

  • význam TV v díle J.E.Purkyně – oživení myšlenky všestranné výchovy (kalokagathia)

  • první náznaky sportovní činnosti, oproti Anglii a jiným západním zemím opožděna

  • 1862 Tělovýchovná jednota pražská (Sokol) – Miroslav Tyrš

  • Klub český turistů (1818) – zakladatelem Náprstek

  • skauting – má působit výchovně (hry, pohyb, sebezdokonalování,..)

  • těsně před 1.sv.v. se skauting rozšířil o mimo Anglii

  • v Čechách založil skauting B. Svojlík (1914) – na počest každoroční závody

  • jsou vychováváni k mezinárodní spolupráci a k vlastenectví

  • pravidla: pravdomluvnost, věrnost, oddanost, prospěšnost, pomoc jinými, zdvořilost

  • celoroční činnost zakončena táborem, který si zajišťují zcela sami v přírodě

  • tramping – ojedinělý v celé Evropě (inspirace v s. Americe), nelze srovnávat

  • největší rozmach v době 20. a 30. letech 20.stol.

  • největší osady kolem řek Vltava, Sázava,..

  • nejvíce dělníci, studenti a mládež

TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT V ČESKÝCH ZEMÍ MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI

• Orel

  • československý Orel se stal v roce 1920 celostátním spolkem

  • český Orel se orientoval protifašisticky

  • orlové vycházeli z koncepce Tyrše, organizace vydávala i vlastní časopis

• Německý sport a tělovýchova v Československé republice

  • v polovině 30.let (až 50 tis.členů)

  • ve svaze se cvičilo podle Jahnova stylu s velkým důrazem na skoky, běhy, plavání, box, zápas, šerm, střelba, branná a orientační cvičení

  • Konrád Henlein = vedl nejpočetnější militantní skupinu německých separatistů a sblížil se s nacistickou tělovýchovou

  • velký vliv na rozbití Československa

  • tělovýchově bránil nedostatek prostředků pro financování a zajištění po materiální stránce

1. Vznik a vývoj starověkých her

STAROVĚKÉ OLYMPIJSKÉ HRY

• Starověké olympijské hry byly pořádány na počest boha Dia

• Konaly se každé 4 roky – 776 př. n. l. se označuje jako začátek her

• Původně trvaly jen 1 den, později 3 dny

• Nejdříve mohly závodit jen Řekové, později byli k hrám připouštěni i závodníci různých zemí

Vítěz OH dostal olivový věnec a mohl si ve své rodné obci nechat

• historie OH: Panhelénské hry

  • nemejské (zasvěceny Diovy)

  • pythické (zasvěceny Apollónovi)

  • isthmické (zasvěceny Poseidonovi)

  • olympijské (zasvěceny Diovy) – 776 před Kristem v Olympii

  1. zlatá doba OH (468 – 400 př.n.l.) - účastnili se jen Řekové

  2. stříbrná doba OH (400 – 338 př.n.l.) - účastnili se i obyvatelé řeckých provincií

  3. doba úpadku (rozpory Řeků a Římanů)

• původně se závodilo pouze v běhu na jedno stadium, později na dvě a dále i na více

• od 7.století byl zařazen pentáthlon (běh, skok do dálky, hod diskem, hod oštěpem, zápas) a box,.

• na dobu konání olympijských her byl vyhlašován boží mír

• závodníky mohly být jen svobodní občané řeckého původu

• ženy závodily na svých samostatných hrách zasvěceny bohyni Héře (tzv. Héraie)

• olympijským hrám předcházeli 1 měsíc intenzivního tréninku

• hry byly zahajovány průvodem závodníků a jejich přísahou bohu Diovi

• vítězové byli odměňováni olivovým věncem a získali právo postavit si v Olympii sochu

• vítězové byli ve svých rodných obcích váženi a populární

• později ke hrám byli připouštěni i závodníci neřeckého původu

• her se zúčastňovali také filozofové, básníci a lékaři

• od 2.století před Kristem hry začali postupně upadat

• r. 393/394 je císař Theodosius v souvislosti s šířením křesťanství prohráli za pohanské a zakázal je

• pravidla:

  • působení rozhodčích

  • závodníci startovali nazí

  • mazali se oleji a mastmi

  • v době her se neválčilo

  • společná 30ti denní příprava (stejná strava + přednášky)