Hon na Bismarck

V 6:00 se vzdálenost mezi protivníky snížila na 16 500 metru a admirál Holland vydal rozkaz srovnat kurs s nepřítelem. Ještě než se Hood stačil stočit na nový kurs dopadla na jeho palubu Bismarckova pátá salva (byl zasažen určitě čtyřmi, možná i šesti granáty najednou). Mezi stěžni se objevila záře, a pak vyšlehl z trupu několik desítek metrů vysoký plamen. Loď se rozlomila vejpůl a za pár vteřin zmizela pod hladinou. Během několika šílených okamžiků zahynulo 1416 mužů posádky.

V kýlové řadě plující Prince of Wales, který se snažil prudkými manévry vyhnout Hoodovým troskám, se mezitím stal cílem palby obou německých lodí. Během několika minut utržil dalších 7 zásahů, jeho salvy měly obrovský rozptyl a navíc se v kritické chvíli objevila závada na mechanismu otáčeni věží a loď se stala nebojeschopnou. Prince of Wales toho už měl dost, vypustil kouřovou clonu a ustoupil z bojiště. Ačkoliv o tom nevěděl, podařilo se mu během souboje Bismarcka dvakrát zasáhnout, přičemž jeden projektil prorazil palivovou nádrž a loď začala ztrácet palivo (které si v Korsfjordu nedoplnila!). Lütjensovi nezbylo než ohlásit, že došlo ke změně plánu, a že je nucen odplout sníženou rychlostí do některého francouzského přístavu.

Únik a zničení

24. května se počasí znovu zhoršilo a i přes nižší rychlost německého svazu hrozilo nebezpečí, že se Bismarckovi podaří uniknout, a tak se admirál Tovey rozhodl zaútočit palubními letouny z Victorious. Devět torpédových a šest stíhacích letadel odstartovalo až pozdě navečer a podařilo se jim docílit jen jednoho zásahu doprostřed trupu, který nezpůsobil žádné škody.

Kolem Bismarcka se ale již stahovala síť. Z Atlantiku se blížily bitevní lodě Rodney a Ramillies a z Gibraltaru plul svaz H (letadlová loď Ark Royal, bitevní křižník Renown, křižník Sheffield). V 18:00 se Bismarck náhle otočil čelem ke svým pronásledovatelům (Norfolk, Suffolk a Prince of Wales) a krátkou přestřelkou odlákal pozornost od Prinze Eugena, který vyrazil na samostatnou korzárskou plavbu.

Nasledujícího dne ráno ztratili Britové radarový kontakt! Svaz plul klikatým kursem, kvůli ohlášenému ponorkovému nebezpečí a ve chvíli, kdy se od Bismarcka vzdaloval, tak ten změnil kurs a zmizel. Lütjens nevěděl, že se mu trik povedl a vyslal dlouhou depeši na námořní velitelství, kterou Britové zachytili a tím znovu zaměřili jeho pozici. Ačkoliv k Biskajskému zálivu mířily britské lodě z celého Atlantiku, pokud by Bismarck pokračoval dál stejnou rychlostí, podařilo by se mu uniknout.

Jedinou britskou nadějí byly obstarožní Swordfishe z letadlové lodě Ark Royal, která se blížila od jihu se svazem H. Během odpoledne 26. května odstartovaly dvě útočné vlny. Ta první skončila trapasem, kdy piloti zaútočili omylem na Sheffield, který navíc ani nezasáhli. Uspěchu dosáhli až piloti druhé vlny, kteří ohlásili dva pravděpodobné zásahy, přičemž ani netušili, jaké měli štěstí. První torpédo vybuchlo ve střední části trupu, aniž by zanechalo nějaké škody, zato druhé torpédo zasáhlo na zádi kormidlo, a to právě ve chvíli, kdy bylo vytočeno na maximum doleva a v této pozici ho také výbuch zablokoval. Na admiralitě nejprve zavládlo zklamání, ale potom ohlásila průzkumná letadla, že Bismarck opsal několik kruhů a poté zamířil na sever, tedy pryč od francouzských základen. Ani přes veškerou snahu mechaniků se kormidlo nepodařilo uvolnit a loď mohla plout rovně jen střídáním chodu levého a pravého stroje a navic jen proti vlnám, aby nedošlo k zaplavení dalších prostor na zádi. Celou noc obtěžovala německou loď smečka britských torpédoborců a nenechala posádku vyspat.