První republika

K předním československým vědcům patřil fyzik a chemik Jaroslav Heyrovský, který se roku 1925 stal spoluobjevitelem polarografické metody v chemii a tvůrcem polarografu. Za svůj objev obdržel v roce 1959 Nobelovu cenu.

Sklářský průmysl i porcelánky navazovaly na tradici z 18. a 19. století. Výrobky se inspirovaly historizujícími styly i soudobým elegantním funkcionalismem.

Tovární textilní výrobu doplňovala rukodělná domácí práce. Ve Zlíně se stal koncem 19. století spoluzakladatelem významného obuvnického závodu Tomáš Baťa, který se vyučil ševcem. Po první světové válce závod rozšiřoval a modernizoval, prosazoval nové způsoby organizace práce a v roce 1927 zavedl výrobu na běžícím pásu. Vyráběl levnou obuv pro široké vrstvy obyvatelstva. Koncem 30. let 20 století představovaly Baťovy závody největší obuvnický koncern v Československu i v mezinárodním měřítku.

Důležitým opatřením podporujícím konsolidaci československé ekonomiky byla měnová reforma Aloise Rašína z března 1919, na jejímž základě byla vytvořena nová československá měna (Kčs).

V dubnu 1919 byla schválena také pozemková reforma. Na návrh agrární strany byla konfiskována půda nenárodní šlechty a za náhradu se prováděl zábor zemědělské půdy nad 150 ha. Takto získanou půdu prodával stát drobným zemědělcům.

Politika

1. československá republika byla založena na pluralitní parlamentní demokracii. V československém volebním systému nemohla žádná strana získat parlamentní většinu, proto se jednotlivé strany musely dohodnout - vytvořit koalici.

První československá ústava byla schválena 29. února 1920. Inspirovala se francouzským a severoamerickým vzorem. Zakotvila rovnost občanů před zákonem, občanské a osobní svobody, demokratický a republikánský charakter ČSR. V čele měl stát prezident volený na 7 let. Nejvyšším zákonodárným sborem se stalo dvoukomorové Národní shromáždění. Tvořila ho Poslanecká sněmovna (300 členů, na 6 let) a Senát (150 členů, na 8 let). Volební právo bylo všeobecné, rovné a přímé. Do Poslanecké sněmovny se volilo od 21 let, do Senátu od 26 let.

První volby do parlamentu proběhly v dubnu 1920. Zvítězila ČSSD, nezískala však tolik hlasů, aby mohla vládnout sama, proto se spojila s agrárníky a socialisty.

Husarova vláda rudo-zelené koalice se potýkala s řadou problémů. Za této situace došlo k rozkolu v ČSSD, bylo to jakési soupeření uvnitř ČSSD- sociálních reformistů a radikálního komunistického křídla. V květnu 1921 vznikla Komunistická strana Československá.

Druhé volby do parlamentu se konaly roce 1925. Nejvíce hlasů získali agrárníci.

Zahraniční politika:

Československo se v meziválečném období orientovalo na západ. Vystupovalo především jako spojenec Francie, kterou považovalo za garanta versailleského systému, a v lednu 1924 s ní podepsalo smlouvu. Jednou z nejdůležitějších osobností čs. zahraniční politiky byl ministr zahraničí Eduard Beneš. Obávaným soupeřem Československa bylo Maďarsko, které se nechtělo smířit se ztrátou svých území na úkor ČSR, Jugoslávie a Rumunska po rozpadu Rakouska-Uherska.