První republika

Z obavy před agresí Maďarska se tyto země spojily a vytvořili v roce 1920 seskupení zvané Malá dohoda.

Politické strany:

1. Československá strana sociálně demokratická- strana dělnická

(V. Tusar, F. Soukup)

1. Československá strana socialistická –dělníci, inteligence, drobní podnikatelé

(V. Klofáč, J.Stříbrný)

1. Agrární strana- venkovské obyvatelstvo

(A.Švehla, M. Hodža)

1. Československá národní demokracie- bývalí mladočeši- podnikatelé, vysocí úředníci

(K.Kramář, A. Rašín)

1. Československá strana lidová- křesťanská strana

(J. Šrámek)

1. Československá ĺudová strana- slovenská, katolická strana, úsílí o autonomii

(A. Hlinka, J. Tiso)

Koaliční vlády:

1. 1918-19 vláda všenárodní koalice (předseda vlády Karel Kramář)-agrárníci, sociální demokraté, socialisté, národní demokraté, lidovci

2. 1919-20 rudo-zelená koalice (Vlastimil Tusar)- sociální demokraté, socialisté, agrárníci

3. 1922-26 všenárodní koalice (Antonín Švehla)

V této době se vládám podařilo překonat hospodářskou krizi, která postihla Evropu v letech 1921-1923, a posílit měnu. V druhé polovině dvacátých let došlo k oživení světové i české ekonomiky.

1. 1926-29 panská koalice (Antonín Švehla)- občanské strany, slovenská ĺudová strana a německá křesťansko-sociální strana

2. 1929-38 široká koalice (1929-32 František Udržal, 1932-35 Jan Malypetr), celý republikánský proud a německá sociálně demokratická strana, později i Národní sjednocení

Dvakrát byly koaliční vlády vystřídány vládami úřednickými složenými z odborníků.

Správní zřízení:

Československo se v letech 1920-1928 dělilo na pět velkých správních celků nazvaných „země“: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Jednotlivé země se členily na politické okresy u nás a župy na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Hlavní město Praha

Se vznikem Československa se změnilo postavení Prahy, která se stala hlavním městem nového státu a jeho politickým, hospodářským a kulturním centrem. Prahu tvořily po první světové válce čtvrti historického jádra- Staré Město, Josefov, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad, ale také průmyslové Holešovice-Bubny a Libeň. Nesouměrný celek obklopovala předměstí a mnohá příměstských obcí. Celá aglomerace asi s 670 000 obyvateli se velmi rychle rozvíjela. Dne 6. února 1920 byl vydán Zákon o vytvoření Velké Prahy č. 114/1920 Sb. Podle tohoto zákona byly k Praze Připojeny obce Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Podkovičky, Hostivař (bez Milíčova a Hájů), Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Královské Vinohrady, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Žižkov a část Modřan zvaná Zátiší. Zákon vstoupil v platnost 1. ledna 1922.