První republika

I. československá republika

Seminární práce

Úvod- vznik československého státu 3

Obyvatelstvo 5

Hospodářství 6, 7

Politika 8, 9, 10

Praha 11

Památky 12

Použitá literatura 13

Zajímavosti 14, 15

Úvod- vznik Československé republiky

Po neúspěchu posledních dvou pokusů o záchranu rakousko-uherské říše (žádost o svolání mírové konference na základě Wilsonových 14 bodů z února 1918, kterou Wilson odmítl, a manifest císaře Karla I., jímž se 16. října bezúspěšně obrátil k národům monarchie s návrhem federalizace) bylo zřejmé, že habsburská říše má na kahánku.

28. října v 9 hodin obsadili zástupci Národního výboru zásobovací centrálu-Obilní ústav.

Oznámení o Andrássyho nótě bylo vyvěšeno na Václavském náměstí, Pražané zareagovali jednoznačně: Rakousko-Uhersko kapitulovalo, Češi jsou svobodní. Na ulicích zavlály černobíle prapory a trikolory, občané strhávali z čepic vojáků nenáviděné odznaky- „karlíčky“, štíty s dvouhlavými orly se ocitaly na dlažbě.Ještě téhož dne převzal Národní výbor funkci prozatímní vlády. V jehož čele stálo 5 politiků, Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, kteří jsou označováni jako „muži 28. října“. V šest hodin večer vydal Národní výbor první zákon, jenž dostal jméno Zákon ze dne 28. října zřízení samostatného státu československého. Stálo v něm: „Samostatný stát československý vstoupil v život…

Slováci se připojili k vyhlášení samostatného státu 30. října 1918 na shromáždění v Turčiaském Sv. Martině.

13. listopadu 1918 byla přijata prozatímní ústava. O den později se konalo první zasedání Národního shromáždění, na němž byli Habsburkové zbaveni vlády a bylo přijato usnesení o republikánské formě státu. Prezidentem byl zvolen T.G.Masaryk, předsedou první vlády se stal K.Kramář. Národní shromáždění přijalo první dva zákony- zákon o osmihodinové pracovní době a zákon o rušení šlechtických titulů. Následovaly další důležité zákony: všeobecné volební právo pro ženy, právo na placenou dovolenou a schválení podpory v nezaměstnanosti.

18. ledna 1919 byla v Paříži zahájena konference, jež měla připravit mírovou smlouvu, která by definitivně uzavřena 1. světovou válku. Konference probíhala na zámku Versailles poblíž Francie.Československou delegaci vedli Karel Kramář a ministr zahraničí Eduard Beneš. Konference schválila vyhlášení Československé republiky, rozprostírající se na území historických zemí Koruny české (Čech, Moravy a Slezska) a části Horních Uher (Slovensko a Podkarpatská Rus).

Sudetští Němci , žijící především v pohraničních oblastech nového státu, byli z nového státního uspořádání rozčarováni. Dne 29. října 1918 vyhlásili provincii Deutchböhmen jako součást nového rakouského státu Deutch Österreich. Zahrnovala území od Tachova a Chebu přes Mostecko a Liberecko přes Orlické hory. Dne 30. října 1918 vznikla provincie Sudetenland na území severní Moravy a Českého Slezska a 3. listopadu 1918 další dvě provincie, Böhmerwaldgau v oblasti Českého lesa a Šumavy a Deutchsüdmähren na jížní Moravě. Kromě čtyř provincií měla být k Rakousku připojena také města Brno, Olomouc a Jihlava se silnou německou menšinou. Pokus o odtržení těchto provincií, vytvořených přibližně v prostoru budoucích obsazených území po mnichovském diktátu, se však nezdařil, Dosavadní snahy sudetských Němců o odtržení definitivně ukončila saitgermainská mírová smlouva z roku 1919.