První republika

Obyvatelstvo Československa

V meziválečném Československu žilo společenství českého, slovenského a německého etnika spolu s dalšími národnostními menšinami, tvořenými především Židy, Poláky, Ma´dary, Rusíny, Ukrajinci a Rusy.

Podle včítání lidu v roce 1921 mělo Československo 13 613 000 obyvatel, roku 1930 již 14 730 000.

Asi 65 % obyvatelstva tvořili Češi a Slováci, přibližně 23 % Němci, přes 5 % Maďaři,

Asi 3,5 % Rusíni, Ukrajinci a Rusové, kolem 1,3 % Židé (181 000), asi 0,6 % Poláci.

Demokratická ústava z roku 1920 zajišťovala všem obyvatelům jejich národní práva, přesto se nedařilo mnohé národnostní problémy uspokojivě řešit.

Česká společnost si zachovávala venkovský a maloměstský charakter a byla orientována většinou rozumově s určitými prvky skepse k náboženství, přestože bez vyznání bylo podle statistických údajů jen malé procento obyvatelstva. Převážná většina obyvatel vyznávala římskokatolické náboženství, nově založenou nekatolickou církví byla církev československá z roku 1920. Na Podkarpatské Rusi se obyvatelé hlásili ponejvíce k pravoslaví. Počet ateistů, zejména v průmyslových oblastech Čech a velkých městech, postupně rostl a v roce 1930 tvořil asi 10% obyvatel. Ve 30. letech 20. století našly uplatnění ve velkých městech některé církevní řehole (např. milosrdné sestry), hlavně v rámci nemocniční a chudinské péče nebo v útulcích pro postižené jednotlivce či opuštěné děti a sirotky. Charitativní činnost, podporovaná církvemi, se uskutečňovala v náboženských bratrstvech a spolcích.

Neutěšitelnou ekonomickou a sociální situaci, především v době hospodářských krizí, řešili mnozí obyvatelé Československa vystěhováním do zahraničí. V rámci vnitřní migrace sílil přísun obyvatel z venkova do měst a průmyslových oblastí.

1. československá republika-hospodářství

První republika je označení pro Československo v období od jeho vzniku v

roce 1918 do Mnichovské dohody roku 1938.

Katastrofální poválečná situace v hospodářství se v polovině 20. let stabilizovala.

České země patřily před první světovou válkou k oblastem s rozvinutým průmyslem. Po vzniku ČSR získal nový stát z bývalého Rakouska-Uherska asi 60-70% průmyslových kapacit, zejména v těžbě černého uhlí, ve strojírenství, výrobě skla, textilu a obuvi. Průmysl byl rozložen na území Československa velmi nerovnoměrně, převážně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Slovensko si udržovalo výrazný zemědělský charakter a Podkarpatská Rus patřila k nejzaostalejším evropským zemím.

Ve 2. polovině 20. let 20 století procházela československá ekonomika dlouhodobou konjunkturou, československé výrobky se prosazovaly na světových trzích díky kvalitě a poměrně nízkým cenám. Chemický, textilní, obuvnický a sklářský průmysl náležely spolu s výrobou porcelánu k významným komoditám, tato odvětví si udržovala vynikající úroveň. Nejstarší chemické závody vznikly v Ústí nad Labem v roce1857 pod názvem Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu. Závod se postupně vypracoval na největší chemickou továrnu v zemi.