Třicetiletá válka, anglická revoluce, Francie za Ludvíka XIV, reformy Petra I.

1. Válka falcká (1621 – 1623)

   1. Fridrich Falcký bojuje o své vlastní území v říši (Dolní Falc)

   2. navzdory pomoci Nizozemí i protestantů byl Fridrich císařskými vojsky poražen, ztratil své území i hodnost kurfiřta

2. Válka dánská (1625 – 1629)

   1. proti Habsburkům koalice – Nizozemí, Anglie, Dánsko. V čele koalice – dánský král Kristián IV. → silné ohrožení pro Habsburky, pomoc jim přislíbil Albrecht z Valdštejna (vojsko z vlastních zdrojů) + katolická knížata. Protihabsburská koalice byla několikrát poražena a roku 1629 zanikla. Valdštejn propuštěn z císařských služeb.

3. Válka švédská (1630 – 1635)

   1. na Německo zaútočila švédská vojska pod vedením krále Gustava Adolfa. Císař musel povolat Valdštejna zpět.

   2. 1632 nerozhodná bitva u Lützenu, avšak padl v ní švédský král

   3. 1635 – české země ztratily Horní a Dolní Lužici ve prospěch Saska

4. Válka švédsko-fransouzská (1635 – 1648)

   1. Švédsko a katolická Francie (kardinál Richelieu) = mocenský konflikt Francie a Habsburků o nadvládu v Evropě

   2. 1645 – porážka Habsburků v bitvě u Jankova ve středních Čechách (jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války).

   3. Švédské obléhání města Brna

   4. 1648 – plenění Prahy švédskými vojsky, uloupena většina rudolfínských sbírek

Vestfálský mír

• jednání o mír ve dvou vestfálských městech – Osnabrücku a Münsteru

• 1648 – Vestfálský mír – konec bojů

• čeští nekatolíci obětováni (přes snahy Komenského)

• posílila Francie (hlavní evropská velmoc), Švédsko

• Habsburkové neovládli Evropu – roztříštěné Německo, nezávislost Severního Nizozemí a Švýcarska

Anglická revoluce a vývoj po ní

• na počátku 17. století v Anglii vládnou Stuartovci (ze Skotska)

Vláda Karla I. a spory s parlamentem

KAREL I. (1625 – 1649)

• snaha o neomezenou vládu bez parlamentu (schvaloval panovníkovi daně). Král rozpustil parlament (1629) – vybíral sám nová cla, poplatky. Odpor proti anglikánské církvi řízené panovníkem – puritáni a presbyteriáni (kalvinisté)

• 1639 – vpád Skotů do Anglie. Na potlačení vzpoury panovník potřeboval vybrat daně – svolal parlament 1640. Panovník přinucen popravit své neoblíbené rádce, zrušit poplatky. Radikálům z parlamentu toto nestačilo. 1642 – králův neúspěšný pokus zatknout vůdce opozice, poté jeho odchod z Londýna do severní Anglie a příprava na válku.

OBČANSKÁ VÁLKA 1642 – 1648

• parlament i král budují armádu

• král – podporován anglikánskou církví, vyšší šlechtou a katolíky (S a Z země) – „armáda kavalírů“. V čele Ruprecht Falcký (syn Fridricha Falckého).

• parlament – londýnští měšťané, řemeslníci, obchodníci, drobná venkovská šlechta (JV a J země) – „armáda nového vzoru“ – stálá, parlamentem placená armáda, v čele – Oliver Cromwell

• zpočátku úspěchy královského vojska, poté obrat – 1644 vítězství Cromwella u Marston Mooru

• král znovu poražen 1645 u Naseby

• král sice uprchl na sever, ale vydán Skoty, a tak zajat. Roku 1648 definitivní vítězství parlamentu – konec občanské války.

• umírnění puritáni se chtěli s králem dohodnout. Radikálové (independenti) chtěli další reformy. Panovník mezitím uprchl.

• 1649 – král znovu zajat, odsouzen a veřejně popraven. Zrušena monarchie a vyhlášena republika (Commonwealth).