Třicetiletá válka, anglická revoluce, Francie za Ludvíka XIV, reformy Petra I.

Anglická republika 1649 – 1653

• vládne parlament, ale moc má Cromwell a armáda

• vojenská tažení do Irska (velmi brutální) a Skotska – ovládnutí a definitivní připojení těchto zemí k Anglii

• 1651 – zákon o plavbě – povolen dovoz zboží do Anglie jen na anglických lodích nebo lodích výrobců zboží (proti nizozemské konkurenci) – 3 války s Nizozemím. Anglie ve válkách vítězí – zisk nizozemské kolonie Nový Amsterdam → přejmenována na New York

• 1653 – Cromwell rozehnal parlament a vládl neomezeně jako lord protektor

Cromwellův protektorát 1653 – 1658

• Cromwellova vojenská diktatura s politickými právy vysokých důstojníků x růst odporu proti moci armády, ztráta popularity, po Cromwellově smrti novým lordem protektorem jeho syn Richard, avšak hodnosti se 1659 vzdal → obnova republiky a parlamentu

Restaurace Stuartovců 1660 – 1688

• 1660 – návrat Stuartovců na anglický trůn (restaurace) – syn popraveného Karla – Karel II. (1660 – 1685) – podřízenost krále parlamentu

• 1679 přijat parlamentem jako opatření proti zvůli krále zákon na ochranu osobnosti Habeas Corpus Act – zákaz uvěznit občana bez soudního procesu. Formování dvou politických stran v parlamentu – konzervativní toryové (opora o bohaté statkáře) a radikálnější whigové (opora o nižší společenské vrstvy).

Jakub II.

• snaha o absolutismus a prosazování katolíků. Roku 1688 byl Jakub II. svržen z trůnu – Slavná revoluce.

• parlamentem dosazena na trůn jeho dcera Marie a její manžel – místodržící Nizozemí Vilém III. Oranžský

• konec válek s Nizozemím. Definitivní přeměna Anglie v konstituční monarchii.

Vznik Velké Británie

• za vlády královny Anny (druhá dcera Jakuba II.) – unie Anglie a Skotska (1707) – Spojené království Velké Británie (součástí i Wales + od 1801 Irsko)

• světová velmoc, rozvoj podnikání a obchodu, zámořské výboje

Hannoverská dynastie

• od 1714 – zakladatel Jiří I. Hannoverský. Panovník do politiky výrazněji nezasahuje, skutečná moc je v rukou parlamentu.

Francie za vlády Ludvíka XIV.

Francie v polovině 17. století

• nejsilnější, nejvyspělejší a nejlidnatější zemí v Evropě

• po smrti Ludvíka XIII. (dynastie Bourbonů) na trůn jeho 5letý syn Ludvík XIV. (1643 – 1715) – v době jeho nezletilosti regentská vláda jeho matky Anny Rakouské + hlavním rádcem – kardinál Mazarin

Ludvík XIV.

• absolutismus – neomezená vláda („Stát jsem já“), vysoká šlechta vyloučena z podílu na vládě (jen ve dvorních službách krále, povinná účast na dvorních slavnostech), ale stále jí ponechána privilegia

• přízvisko – „král Slunce“ – palác ve Versailles nedaleko Paříže – sídlo se zahradami, vodotrysky ve stylu barokního klasicismu

• na jeho dvoře působili umělci – dramatik Moliére. Francie – kulturní i společenský vzor Evropy (francouzština, umění, móda).

• peníze zajišťoval králi jeho první ministr – Jean Baptiste Colbert – merkantilismus (bohatství pochází z obchodu). Colbert podporoval výrobu a vývoz oproti dovozu – zakládání manufaktur (luxusní zboží – drahé látky, parfémy), zákaz vývozu drahých kovů, dovozní cla.

• pronikání do kolonií – Sev. Amerika (Kanada, Louisiana), Indie, Madagaskar.

• 1685 – panovník zrušil edikt nantský – pronásledování hugenotů, kteří uprchli do zahraničí a kolonií. Ochuzení země.

• výbojné války (trvaly s přestávkami 30 let) – proti Nizozemí a Svaté říše římské – malé úspěchy – zisk Alsaska, Štrasburku a jižního Nizozemí

• válka o dědictví španělské (1701 – 1714) – po vymření španělských Habsburků. Rakouští Habsburkové + Anglie X Francie.

• Ludvík nakonec prosadil na španělský trůn svého vnuka Filipa V. z rodu Bourbonů, ale Španělsko se nikdy nesmělo spojit s Francií pod vládou jednoho panovníka

• rakouští Habsburkové získali španělské Nizozemí a území v Itálii

• Anglie získala Newfoundland, strategicky významný Gibraltar + monopol na obchod s černými otroky

• po Ludvíkově smrti (1715) země finančně vyčerpána a oslabena.