židovská kuchyně

Židovská kuchyně je velice unikátní a neobvyklá tím, že do ní zasahuje sama filosofie židovského stravování a prvky náboženských pravidel, ty jsou konkrétně obsaženy především v Tóře.

Mnohdy tato pravidla nezasahují jen do jídla samotného a jeho přípravy, nýbrž i do jeho podávání (kupříkladu času podání či používání různého typu nádobí), či třeba do práce řezníků, jelikož židovská kuchyně má i svá vlastní pravidla pro zabíjení zvířat. Z židovské kuchyně též pochází slovo košer nebo také kašrut znamenající v původním významu čistý/povolený a odkazující tedy na rozlišení potravin podle rituální čistoty.

Náboženská pravidla

Ze zvěře je absolutně zakázáno konzumovat vepře, koně, úhoře a jesetera (druh ryby) a krev jakéhokoli zvířete. Velmi přísně se dodržuje pravidlo oddělování jídel masitých od jídel obsahujících mléko („Neuvaříš kůzle v mléce jeho matky“). Zachovávají se i určité stanovené odstupy při konzumaci takto různých typů jídel. Konkrétně po konzumaci čehokoli, co obsahuje jen ždibet masa, se nesmí po dobu 6 hodin pít a jíst nic mléčného a mléka obsahujícího, samozřejmě včetně mléka samotného. Po mléčném jídle se zase nesmí celou hodinu jíst hovězí.

Na mléčné a masité musí být odděleno i veškeré kuchyňské nádobí a zařízení, které přichází do kontaktu s teplem.

Z ptáků jsou zakázáni především dravci, povoleny jsou naopak všechny běžně chované domestikované druhy, tedy kuře, kachna, husa, krocan či krůta. Ryby vhodné ke konzumaci musí mít ploutve a šupiny zároveň, to znamená že sumec, žralok, úhoř, pangasius či mořské plody košer (tedy vhodní) nejsou. Všechno maso také musí projít rituální porážkou a musí být zbaveno tkáňové krve, nasolením a propláchnutím pod tekoucí vodou. Při zpracování navzájem dle pravidel neslučitelných potravin se používají různé sady nádobí, skleničky, příbory ale i třeba různé utěrky. Zvířata musí řezník usmrcovat vždy jedním řezem, který přetne krční tepnu.

Ovoce, zelenina či jiné plodiny jsou z hlediska kašrutu neproblematické a dají se kombinovat s masem i mlékem. Jen je nutné řádně prohlédnout, aby v nich nebyli žádní broučci či jiný hmyz (ten není košer,není povolený).

Opravdu zbožní židé jedí jen potraviny, které jsou opatřeny 'hechšerem', tedy razítkem potvrzujícím rabínský dohled. Zaručuje, že potravina neobsahuje žádné problematické látky. Když razítko nenajdete, nezbývá než prostudovat složení, tedy číst etikety na všech potravinách, které kupujete.

Židovská kuchyně rozlišuje pokrmy všedního dne a sváteční jídla. Nejznámějším svátkem je šábes, slaví se každý týden od pátečního do sobotního podvečera. Je to vzpomínka na stvoření, kdy šestý den ustává práce a je den odpočinku.