Židovská kuchyně

Slavení šábesu

Na tento svátek se rodina schází u bíle prostřeného stolu se dvěma svícemi. Muž žehná svátku i rodině nad pohárem vína. Na stůl jsou nošeny tradiční pokrmy: plněná ryba v rosolu a jiná jídla z ryb, polévka, telecí nožičky, sladký dezert (cimes) a barches (sváteční sobotní chléb). Druhý den se konzumuje šoulet (pokrm z hrachu a krup), kugl (slaný, sladký nákyp), ryby, játra, nožičky v rosolu, aj.

Další svátky

Gastronomické zvyklosti jsou spojeny i s dalšími svátky. Mezi nejznámější svátky patří Nový rok, který židé slaví na přelomu září a října. Novým rokem začíná období půstu. Po postu následuje bohatá hostina, na které nechybí ryby, drůbež, hrách, ovoce, sladké pečivo.

Dalším známým svátkem je chanuka, slaví se v prosinci jako vzpomínka na znovuposvěcení jeruzalémského chrámu, znesvěceného pohanským syrským vojskem. Svátek se slaví osm dní a každý den se na osmiramenném svícnu zapaluje další svíce. Typické pro chanuku je osvětlení domovů i chrámů, proto má chanuka název svátek světel. Podávají se hlavně mléčná jídla, bramborové placky a sladká jídla. Mezi tradiční jídlo, konzumované během tohoto svátku jsou bramborové placky zvané latkes.

Nejvýznamnějším svátkem jsou pro židy velikonoce, slaví se sedm dní a je spojen s vysvobozením židů z egyptského otroctví. Na svátečním stole nechybí láhev s octem, slanou vodou, masitá sousta se do ní před požitím namáčejí. Nejváženější člen společnosti ochutnává jednotlivé pokrmy z mísy a předkládá je ostatním. Následují hody: plněná ryba, kuře s macesovou nádivkou ( maces je nekvašený chléb) , vývar s macesovými knedlíčky, jídla z macesové mouky, cukroví a také kvalitní víno.

Sedm týdnů po velikonocích jsou letnice (svátek žní). V těchto dnech přinášeli židé do chrámu první obilí. V tento svátek se konzumují převážně mléčné sladké pokrmy, např. lívanečky, káva s mlékem tvarohový koláč a palačinky s tvarohem.