KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA VENKOVĚ VE STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA VESNICI VE STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU
české království bylo na existenci venkova závislé (pěstování, chov a zajištění základních životních potřeb) -> vesnice = stavební kámen českého království
OBYDLÍ
Vesnice se skládaly z obydlí nejdříve v podobě jednoprostorových, do terénu zahloubených zemnic či polozemnic (v místech, kde nehrozilo prosakování vody) do 11-12., později z nadzemních domů .Ke stavbě se užívaly dřevěné konstrukce roubené, drážkové, kůlové a pletené. Okna měla podobu jen malých výřezů, kvůli minimalizaci tepelných ztrát. Podlahu tvořila udusaná hlína. Místnosti většinou neměly stropy, kouř odcházel ven dymnými otvory ve štítech domu.
Uvnitř domu stála kamenná či hliněná pec, případně jen otevřené ohniště ohrazené kameny, na opačné straně lůžko vystlané senem nebo slámou a pokryté vlněnými houněmi a kožešinami. Předměty denní potřeby se ukládaly na police nebo zavěšovaly na bidla. Lavice a jednoduchá sedátka. K základní výbavě patřil kamenný mlýnek na mletí mouky, keramické nádoby, hliněné pekáče zvané pražnice, dřevěná vědra a misky, koryta, proutěné košíky, slaměné ošatky. Důležité místo zaujímal i domácí bůžek zvaný „domovoj” v podobě dřevěné sošky. Po rozšíření křesťanství byl v domě také svatý kout - místo naproti ohništi zasvěcené bohu. Dávali se tam bible, kříž, obrázky svatých.
obilnice = zásobní jáma na obilí, kruhový půdorysu, průměr kolem 1,5–2 m a hloubky 2–3 m i více. Hliněné stěny byly vypalovány a zpevňovány ohněm, obkládány slámou nebo vyplétány proutím. Horní část hrdla se utěsnila vrstvou slámy, popela a hlíny a nakonec zatížila kamenem. Zrno produkuje oxid uhličitý - nedýchatelná atmosféra pro škůdce, brání klíčení.
Život obyvatel se po většinu roku odehrával před domem a v jeho okolí, i díky teplému podnebí, které v raném středověku panovalo. Venku se vařilo, jedlo, pracovalo i spalo. Dům sloužil spíše jako zázemí a přístřeší při nepříznivém počasí.
USPOŘÁDÁNÍ VESNICE
Součástí vesnice býval obykle i kostel, který byl ústředním místem na vesnici. Měřil čas zvoněním a shromažďovali se před ním v atriu lidé. V kostele probíhaly důležité životní události jako křest, sňatek, pohřby. Jediným vzdělancem na vesnici byl farář. Ačkoli Čechy byly ve středověku křesťanské, často se ještě uchovávala pohanská víra. Mohlo se tak mluvit o dvojvěří. Až v 11. století se pohanská víra pomalu ustupovala. Společenský život se rozvíjel i v krčmě, později býval na vesnicích i mlýn, kovárna
ZEMĚDĚLSTVÍ
V těsné blízkosti vsi se rozkládaly pole a pastviny. Zemědělská výroba dominovala nad řemeslem. Žďáření, 2-3 polní systém. Vysévala se pšenice ,žito, ječmen, oves, proso,pohanka, z luštěnin hrách a čočka. Sklízelo se pomocí železných srpů, kterými se klasy uřezávaly. Odkládaly se asi do velkých košů nebo na plachty, na nichž se obilí mohlo i mlátit.