KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA VENKOVĚ VE STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU

Obydlí v raném středověku vs. ve vrcholném :

• Raný středověk - vesnice poměrně malé a neměly žádnou strukturu. Tam kam sedlák přišel a kde se mu to líbilo, tam to postavil. Lidé žijí v polozemnicích napůl zahloubených v zemi, s dřevěnou konstrukcí. 1 komůrka s ohništěm - kouř uniká otvorem ve střeše. Ohniště se stavělo blízko vchodu - podpora tahu kouře.

• Vrcholný středověk - organizované a strukturované. Období kolonizace 13.století : potřeba pověřit lokátora, který vyměřil jednotlivé parcely pro usedlosti i pro ornou půdu. Každý sedlák musel dostat adekvátní prostor k hospodaření - podlouhlý lán o takové velikosti, kterou je za 1 den schopen zorat. Prosazuje se model trojlodního domu. Uprostřed domu je síň, která spojuje obě 2 křídla. V 1 křídle je hospodářská místnost - chlévy. Druhé křídlo - k návsi obrácená část byla komora - vytápěna ohništěm či krbem. Krb se po čase přesunul do síně a kouř tak už neunikal je otvorem ve střeše, ale i vchodem. Komora byla nejčistší místnost - později se jí začalo říkat světnice. Vybavení bylo jednoduché : lavice, stůl, poličky a závěsné plochy

Každodenní život na venkově ve středověku a raném novověku (Legenda o Stoyovi, Dülmen)

• 6. – 15. Století středověk, dále novověk

• Zásadní pro venkov jsou řemesla

• Činnost na venkově je spjatá se zemědělstvím

• Ukázkovým seskupením je hospodářství, uskupuje ji rodina, která není jen pokrevní, ale je zde i čeleď, nádeníci a podruzi

• Život je spjat s církví

Shrnutí:

1. Každodenní život

2. Venkov

3. Středověk

4. Raný novověk

1. Definice dějin každodennosti = zkoumají každodennost, skrze ni zkoumají širší souvislosti = postoj lidí, její chápání světa, světové názory => mentality, zkoumáme drobní a z nich dostáváme širší souvislosti, např. káva – 18. Století – společenská prestiž, nyní piju z kelímku, žádná prestiž, prostě potřebuju energii, kafe nemá takový význam jako dřív, dá se na tom zkoumat změna vztahů k různým věcem

2. Časoprostorový rámec – západní a střední Evropa, 16., 17. Století – novověk, středověk do 15. Století

3. Rolník a jeho každodenní den – vstává v pět hodin, jde na pole, matka zůstává na hospodářství, celý den v rytmu zemědělství, se zvonem si dá pauzu

4. Rolní a jeho každý týden – nesmí pracovat v neděli a během svátku

5. Profánní každodennost = pracovní - zemědělské práce, počasí, sezony ji řídí

6. Posvátní každodennost = svátečný – řídí se ve vztahu k církvi, den volna, vstává, dělá jen nezbytné práce, nesmí se šít například, v poledne jde na mši, odpoledne do hospody

7. Vše na pozadí sezonních cyklů – to se promítá do každého všedního dne, zima se charakterizuje ženskými pracemi – šitím

8. Liturgický cyklus se promítá do všeho

9. Podstata je v maličkosti

10. To, co mě obklopuje, patří také do každodennosti – oblečení – z čeho a proč; jídlo – rolník – luštěniny, co se pilo v hospodě – pivo – bylo levné, co pěstovali, jaký dobytek chovali, jaké nástroje používali, struktura domácnosti –struktura roubenky, neexistovala okna, to byla luxusní záležitost pro šlechtu, hygiena – bídná, nebyla důležitá pro lidi, struktura obydlí

11. Nakonec porovnáme středověk a raný novověk – obydlí se změnilo, dřevěné a kamenné domy, mění se odvod ohně, mění se i nástroje částečně – členění místnosti, jídlo, pití a oblečení se nemění