českánakladateltsvípo1918

Státní školní knihosklad – Státní nakladatelství – vlastní tiskárna, ediční program: učebnice a školní pomůcky – v roce 1950 Státní nakladatelství učebnic, od roku 1956 Státní pedagogické nakladatelství – v branži za 1. republiky neoblíbené, protože mělo státní podporu a tu chápali soukromí vydavatelé jako konkurenční výhodu.

Josef Richard Vilímek mladší – pokračoval v populárních edicích: Knihovna mládeže dospívajících, Dívčí srdce, cestopisy, mapy, průvodce – ilustrace pro děti a mládež Zdeněk Burian. Barevné obálky byly terčem posměchu intelektuálů. Ale Vilímek si budoval cílevědomě již od mladých čtenářů budoucí klientelu a tak po roce 1918 dokázal jako jediný převést z velkých nakladatelů firmu bez větších úhon. Dále modernizoval a rozšiřoval nakladatelský dům, přičemž se zaměřoval na nejširší čtenářské vrstvy. Modernizace skladů a tiskárny. V roce 1933 převedení na komanditní společnost a ředitelem se stal Jan Sainer. Posun k náročnější literatuře – Bedřich Fučík (edice Tvar, Barokní knihovna aj). Ilustrátoři Zdenek Seydl, František Tichý, Karel Svolinský. Likvidace v roce 1949.

Alois Srdce – významné knihkupectví, původně Národní knihkupectví (1862) – Spálená ulice. Alois Srdce mladší rozšířil firmu, kterou převzal v roce 1914 od matky, o nakladatelství – orientace na humoristickou literaturu.

Kvasnička a Hampl – krátce působilo také ve Spálené.

Aventinum – Otakar Štorch-Marien začal v roce 1919 s nakladatelskou činností, zprvu i pod patronací F. X. Šaldy. Odkaz na Jiřího Melantricha z Aventina. Od počátku zde publikovali bratčí Čapkové. Ambiciózní program - původní i překladová literatura. Vědomě navazoval na tradici velkých firem z 19. století. Slavná Aventinská mansarda v Purkyňově ulici. Mnohosvazková vydání – Knihy tisíce a jedné noci, Rostlinopis, Zeměpis světa. V jediný den vydalo nakladatelství patnáctisvazkový komplet souborného vydání spisů Gustava Flauberta. V roce1930 velel paláce Dunaj otevřel velké knihkupectví, ale v krize způsobila, že o rok později zavřel Mansardu. Otakar Štorch-Marien měl vizi expanze do zahraničí, což byl ale začátek konce.Čapkové převedli v roce 1933 své spisy do konkurenčního nakladatelství Fr. Borový a po odprodeji skladových zásob za zlomek ceny v roce 1936 konkurz. Štorch s chtěl vrátit do oboru, založil i Divadelní agenturu Edition a občas vydal pod provokativní značkou Aventinum Semper (Aventinum trvá) několik publikací, za války výtvarné. Konečný zánik v roce 1949.

Leopold Mazáč – začal podnikat v roce 1934 – komerční úspěch se Sborníkem mladé slovenské literatury – pokračovala ve vydávání mladých slovenských autorů, vyplnil tak niku, která na trhu existovala (EMSA – edice mladých slovenských autorů). Ilustrátoři – Martin Benka, Mikuláš Galanda - základ moderní slovenské grafiky. Exapnodlavl i do Bratislavy, ale po vyhlášení Slovenského štátu se odklonil od slovenské tvorby. Za války vydal i protisemitské publikace, v roce1945 obviněn z kolaborace, mohl dál jen provozovat knihkupectví, v roce 1948 převzala firmu do národní správy Mladá fronta a Mazáč spáchal sebevraždu.