VÝROBA KNIHY OD NÁMĚTU PO EXPEDICI

Kapitoly i podkapitoly začínají na nové stránce, a to liché i sudé. U úsporněji řešených knih následují kapitoly ihned za sebou. Názvy kapitol bývají z verzálek (velkých liter) téhož písma, ale většího počtu bodů (velikosti). Záhlaví jsou údaje v horní části stránky, v její “hlavě”. Zápatí je totéž co záhlaví, pouze je v dolní části stránek knihy, tedy u jejich paty. Mohou být ozdobná nebo textová. Ozdobných, kresebných záhlaví se užívalo hlavně v minulosti. Nejčastěji to byly stylizované obrazce s vegetativními motivy. Sazbová textová záhlaví rozlišujeme neživá, která zůstávají v celé knížce stejná, a živá - měnící se s každou stranou. Setkáváme se s nimi např. ve slovnících, kde tvoří první a poslední heslo stránky. Číslování stránek, pokud se nachází v horní části stránky, je vlastně také živé záhlaví. Živá záhlaví mají za cíl usnadňovat orientaci v knize. Marginálie jsou poznámky na okraji stránek, termín je z latinského slova margo, tj. okraj, někdy se poznámky a vysvětlivky tisknou na spodní okraj knihy, tzv. poznámky pod čarou, někdy jsou umístěny na konci kapitol nebo celé knihy. Pokud jsou vysvětlivky na konci knihy, mívají zpravidla abecední pořadí, někdy jsou uvedeny pod pojmem slovník odborných nebo zvláštních výrazů. Seznam pramenů bývá součástí vědeckých, odborných a populárně naučných knih. Je to abecední soupis literatury, ze které autor čerpal při psaní knihy. Údaje v něm uvedené by měly odpovídat bibliografickým normám o pořizování katalogizačního záznamu. Učebnice často obsahují seznam doporučené literatury k zevrubnějšímu studiu. Rejstřík je také abecední seznam důležitých pojmů, úzce souvisejících s dějem nebo tématem vyskytujícím se v knize. Tyto pojmy jsou v rejstříku označeny číslem stránky nebo stránek, kde se o nich hovoří. Je to tedy seznam odkazů. Rejstřík, ať už je souhrnný, věcný, jmenný, nebo místní (topografický), se zařazuje vždy na konci knihy. Posledním údajem knihy a zároveň její “kompletní adresou” je tiráž, slovo pocházející z francouzského tirage = počet výtisků, vytištěný náklad. Po roce 1989, kdy se objevilo množství překladových knih, jejichž grafická úprava bývá pro česká vydání zachována podle originálu, se tiráž, zejména u encyklopedií, objevuje v přední části knihy, jak tomu bývá zvykem ve světě. Tiráž je víceméně ustálený souhrn nakladatelských, tiskařských, knihařských a autorských údajů o knize. Obsahuje jméno autora nebo autorů, název díla, překladatele, ilustrátora, fotografa, přesný název a adresu nakladatelství, rok vydání, o kolikáté vydání jde, zda bylo změněno nebo upraveno. U překladů původní název a jazyk originálu i jméno a sídlo nakladatelství, které knihu vydalo v zemi původu, název edice, jméno odpovědného, jazykového, výtvarného, technického redaktora, autora sazby a grafické úpravy, výtvarníka obálky, ISBN, typ použitého písma, druh a formát papíru, název a adresu DTP studia, tiskárny a knihárny. Zřídkakdy obsahuje počet vydaných výtisků a doporučenou cenu. Podoba tiráže se vyvinula z tzv. explicitu. Tiskař na konci knihy vytiskl text “explicit liber iste...” tedy končí se tato kniha..., kterou vytiskl ten a ten (jméno tiskaře)... tam a tam(místo vydání) atd. Pozdějším termínem pro v podstatě totéž je kolofón, výraz z řečtiny, znamenající vrchol, konec (knihy). Výše uvedené údaje nebývají v tirážích po roce 1989 ani zdaleka úplné.