12. MO závazkové právo

Závazkové právo

• závazkové právo je souhrn právních norem o závazkovém vztahu

1. Závazkové právo – Občanský zákoník

• 1. část závazkového práva upravuje obecná ustanovení závazkových vztahů Občanského zákoníku

• 2. část Právní úprava více než 20 ti typických druhů pojmenovaných smluv např. kupní smlouva, smlouva o dílo, směnná smlouva, darovací smlouva, nájemní smlouva apod. (nevyhovuje – li účastníkům právního vztahu žádný typ pojmenované smlouvy, mohou uzavřít smlouvu atypickou nebo smíšenou smlouvu)

• účastníky občanskoprávních závazkových vztahů mohou být všechny FO i PO, tuzemští i zahraniční

Vznik závazků

• vznikají na základ smluv, nebo jiných právních úkonů

smlouva

• souhlasný projev vůle účastníků o tom, že má vzniknout závazek. Dochází k ní zpravidla tak, že 1 z účastníků předloží nabídku (ofertu) obsahující náležitosti budoucí smlouvy, smlouva je poté uzavřena přijetím nabídky (akceptací)

• návrh smlouvy se přijímá ve lhůtě určené navrhovatelem nebo bez zbytečného dokladu, není – li lhůta určena

• ve smlouvě se může pouze 1 účastník zavazovat něco plnit a druhý jeho slib přijímá (př. smlouva darovací) nebo se oba účastníci zavazují k vzájemnému plnění (př. kupní smlouva)

• od uzavřené smlouvy může účastník odstoupit, je – li v zákoně ustanoveno nebo si účastníci tuto možnost ujednali

• omyl při vzniku závazku zpravidla způsobuje neplatnost právního úkonu toho účastníka, který jednal v omylu vyvolaném druhým účastníkem. Byl – li omyl vyvolán úmyslně, je právní úkon postižené osoby vždy neplatný

• předběžné písemné ujednán účastníků o tom, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu, je právně závazné => ujednán o budoucí smlouvě

Změny závazků – týkají se obsahu nebo účastníka

změny v obsahu závazků

• dohoda účastníků

• prodlení dlužníka

• dlužník nesplnil svůj závazek včas a řádně. Nesplní – li jej ani v dodatečné přiměřené lhůtě, má věřitel právo odstoupit od smlouvy. Pokud má věřitel zájem na splnění závazků, může zachovat smlouvu v platnosti tím, že bez zbytečného odkladu oznámí dlužníkovi svůj zájem na opožděném splnění. Dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle dluhu zaplatit věřiteli i úroky z prodlení

• prodlení věřitele

• nepřijal od dlužníka řádně nabídnuté plnění. Věřitelovo prodlení má několik právních následků

• dlužník má nárok na úhradu nákladů, které mu vznikly

• na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci, která je předmětem plnění

• věřitel je povinen dlužníkovi nahradit škody způsobené mu prodlením

• za dobu věřitelova prodlení dlužník není povinen platit úroky

změny účastníků

• postoupení pohledávky

• mění se osoba věřitele, lze bez souhlasu dlužníka