ekonomika1

Výhody a nevýhody monopolu:

• neexistuje konkurence => cenu si může určovat podle svého

• monopol není nucen snižovat náklady, zvyšovat kvalitu, nevyrábí s nejnižšími možnými náklady

Monopoly jsou regulovány, a v čisté podobě v ČR víceméně už nenajdeme!

Možnosti vzniku monopolu (typy):

1. kartel - má podobu kartelových dohod, v ní se samostatní konkurenti dohodnou o cenách, rozdělí si teritoria apod., jsou nezákonné – je ale velice těžké je dokázat, v minulosti byly zjištěny kartelové dohody mezi benzínkami, subjekty v kartelové dohodě jsou plně samostatné

2. syndikát – má podobu dohody o společném nákupu nebo prodeji, konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získání lepších vyjednávacích podmínek s dodavateli nebo odběrateli, vystupují jako jeden celek (Coop)

3. trust = důvěra – dochází k propojování i v oblasti výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou již na sobě velmi závislé, každá z firem si ale zachovává právní subjektivitu

4. koncern – firmy se propojují v celém rozsahu činností, ztrácí právní subjektivitu, mohou vznikat fúzí (slučování rovnocenných partnerů) nebo akvizicí (větší firma koupí menší) – př. Volkswagen – patří do něho samostatný Volkswagen + Škoda auto + Audi + Porsche + Lamborghini + Bugatti + Bentli)

2. Monopson – z určitého úhlu pohledu přesný opak monopolu, monopson = situace, kdy na trhu na straně poptávky existuje pouze jeden subjekt, není to častá situace, vyskytuje se například u strategického zboží (jaderné bomby, nejnovější stíhačky apod.)

3. Oligopol – oligo = málo, na straně nabídky existuje několik málo firem, př. výrobci velkých dopravních letadel (Airbas, Boeing) v rámci ČR mobilní operátoři (3), vedle nich existují ještě virtuální operátoři, ti fungují uvnitř sítí těchto 3 operátorů

Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu:

1. preventivní (předcházející) – mají zamezit tomu, aby monopoly vůbec vznikly, jsou dány hospodářskou legislativou, která vytváří právní bariéry, jedná se např. o protimonopolní zákony, slučování velkých podniků musí podléhat schvalování ze strany úřadu na ochranu hospodářské soutěže

2. metody průběžné – stát kontroluje chování velkých firem v průběhu hospodářské soutěže, např. kontrolu cen

3. metody následné – sankce při porušování pravidel hospodářské soutěže

1.6 Úloha státu v tržní ekonomice

2 krajní pohledy:

1. Stát by měl zasahovat co nejméně, používá se v tržní ekonomice, stát by měl pouze především odstraňovat nedokonalosti tržního mechanismu (nezaměstnanost, regulace monopolů).

2. Stát by měl zasahovat co nejvíce, měl by řídit skoro vše, používá se v tzv. centrálně plánovaných ekonomikách (severní Korea, Kuba).

Realita je někde mezi těmito dvěma pohledy.

Stát vystupuje ve 2 zákl. funkcích: