Management

17. Management

= názory, zkušenosti, postupy, metody, které využívá vedoucí pracovník tzv. manažer ke zvládnutí manažerských funkcí
- je to z 30 % věda --›poznatky, které získáme studiem
- ze 70 % je to umění --›schopnosti člověka (schopnost komunikovat)
- jako vědní obor vzniká počátkem 20. století
- zakladatel – Max Weber a Frederik Winslow Taylor

Vývoj managementu
- 4 etapy:

1. Počátek 20. století – je to období ,,klasického“ managementu neboli období Taylorismu
   - zakladatelé rozdělili pracovní dobu na dobu pracovní činnosti nebo na dobu pracovní nečinnosti
   - zavedli tzv. pracovní snímky, zároveň zavedli odměňování spojené s úkonem

2. Po 2. světové válce – mluvíme o tzv. manažerské revoluci
   - v tomto období vzniká velké množství špičkových manažerů, původně to byli vojenští velitelé, kteří získané zkušenosti z války přenášejí do řízení firem

3. 70. léta 20. století – klade se velký důraz na zvyšování kvalifikace zaměstnanců, zaměstnanci se začínají podílet na řízení

4. Od 90. let 20. století – dochází k velkému rozvoji informačních a komunikačních technologií, zaměstnanci a manažeři začínají pobírat podíl na zisku

Manažer
- označení pro vedoucího pracovníka
- je to profese, vedoucí pracovník zodpovídá za splnění cílů úseků, který má svěřen

Charakteristické rysy práce manažera:

1. Jedná se o řídící práci

2. Zodpovídá za výsledky práce jiných lidí

3. Čím na vyšší pozici, tím musí mít univerzálnější znalosti

4. Musí mít speciálně získané (studium ekonomie) a vrozené vlastnosti – potřeba řídit, rozhodovat, schopnost empatie (vcítit se)

Obecné zásady práce manažera

1. Mít jasné cíle – musí vědět co máme dělat a jakým způsobem

2. Neplýtvat s časem

3. Preferovat hlas zákazníka

4. Orientovat se na priority

5. Preferovat prevenci

Vznik profese manažera
• vlastník, manažer, zaměstnanec = 1 osoba
• vlastník, manažer = 1 osoba, zaměstnanec = 1 osoba
• vlastník = 1 osoba, manažer = 1 osoba, zaměstnanec = 1 osoba

Autorita manažera
- rozlišujeme autoritu formální a neformální

1. Formální – vyplývá ze zastávané funkce

2. Neformální – pracovník ji získá na základě svých odborných znalostí, na základě svých důsledných jednání

Stupně manažerů

1. Top managementu (nejvyšší stupeň řízení)
   - patří sem – prezident republiky, generální ředitel firmy
   - jsou ti nejvyšší, mají manažery pod sebou, zodpovídají za chod velkého úseku

2. Střední management – jsou to manažeři, kteří poskytují informace top managementu a zároveň řídí manažery, které mají před sebou, patří sem – ředitel závodu

3. Nejnižší management – jsou jen o stupeň nad zaměstnanci
   - zodpovídají se na plnění úkolů střednímu managementu

Styly řízení

1. Autokratický styl
   - vedoucí pracovník zadává úkoly příkazem, kontroluje jejich bezpodmínečné splnění
   - zaměstnanci se k příkazům nemohou vyjadřovat
   - mezi zaměstnancem a nadřízeným je negativní vztah
   - tento styl se doporučuje tam, kde zaměstnanci nemají zájem o práci

2. Demokratický styl
   - používá se tam, kde pracovníci pracují rádi
   - vedoucí pracovník spolupracuje s podřízenými, zadává úkoly podřízení se k nim mohou vyjadřovat
   - vztah nadřízený podřízený je kladný

3. Liberální styl
   - používá se ve výzkumných pracovištích
   - vedoucí pracovník je v pozici konzultanta, má za úkol zajistit vhodné pracovní podmínky, potřebný materiál, finance

4. Byrokratický styl
   - vedoucí pracovník svá veškerá rozhodnutí opírá o příkazy a nařízení