Národní a světové hospodářství

Národní a světové hospodářství

Národní hospodářství

• souhrn činností hospodářského charakteru uskutečňovaný na státním území za účasti všech jeho výrobních faktorů

• v ČR založeno na tržní ekonomice → rozhodování tržních subjektů řídí tržní mechanismus

• Členění:

  • podle dělby práce na jednotlivá odvětví a to na základě podobných výkonů nebo použitých materiálů

    • OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností (PS, SS, TS)

  • z hlediska výkonů a služeb se člení NH do sektorů: (str. 256)

    • Primární sektor – nejblíže k přírodním zdrojů; zemědělství, lesní hospodářství, těžební průmysl; čím je stát vyspělejší, tím je podíl PS na celkové produkci státu nižší

    • Sekundární sektor – zpracování produkce primárního sektoru; zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví; pokud se hospodářství rozvíjí, podíl SS na celkové produkci zpočátku roste, později opět klesá

    • Terciální sektor – většinou služby; obchod, opravy, pohostinství, doprava, peněžnictví, školství, zdravotnictví; čím je ekonomika vyspělejší, tím větší je podíl tohoto sektoru

    • Kvartérní sektor – věda a výzkum

  • z hlediska vztahu ke státnímu rozpočtu

    • členíme na ziskové a neziskové organizace

    • neziskové

      • zlepšení vztahů ve společnosti

      • státní – úřady, krajská samospráva

      • nestátní – spolky, fundace, ústavy

Hospodářská politika

• ekonomika a politika spolu úzce souvisí, praktické naplnění nachází právě v hospodářské politice, která je politikou výrazně ovlivňována

• souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření, které stát využívá při ovlivňování ekonomiky země

• cíle HP – ukazatele vývoje národního hospodářství

  • inflace

  • HDP

  • zaměstnanost

  • platební bilance

• tyto 4 položky tvoří tzv. magický čtyřúhelník

  • [CHART]

  • cílem je, aby byl čtyřúhelník co největší, čím je větší, tím úspěšnější byl vývoj ekonomiky státu

• Inflace

  • = růst cenové hladiny

  • pokles kupí síly peněz (znehodnocení peněz)

  • příčiny:

    • vysoká poptávka/nízká nabídka

    • v oběhu je více peněz, než by odpovídalo nabídce zboží

    • příčinou nadměrného množství peněz v oběhu je nadměrné úrokování

  • vliv na ekonomiku:

    • postihuje skupiny se stálými přijmi

      • důchodci, státní zaměstnanci

      • výše se nemění, ale klesá její reálná hodnota

      • řešením je valorizace příjmů – navyšování příjmů

        • často jde o příjmy vyplácené státem – starobní důchody, sociální dávky

    • obyvatelé nakupují hmotný majetek

      • cenné předměty, nemovitosti atd., majetek, který pravděpodobně neztratí na hodnotě

    • znehodnocuje vklady a úvěry

      • pokud je míra inflace 9% a sazba vkladů 5%, hodnota peněz tak reálně poklesne o 4%; právě tak inflace postihuje věřitele, kteří poskytli úvěr s pevnou úrokovou sazbou, na druhé straně ale nahrává dlužníkům