Národní a světové hospodářství

banky proto zvyšují úrokové sazby

ztěžuje rozhodování o budoucnosti

• firmy se rozhodují o výši produkce a investic podle výše poptávky a cen. Při vzniku inflace se mění ceny materiálů, dochází k růstu mezd a původní záměr může být nakonec ztrátový. Na druhou stranu všeobecný růst cen může vyvolat růst cenové produkce a proměnit tak ztrátový záměr na ziskový.

• i pokud je míra inflace vysoká, ale stabilní, můžeme se jí přizpůsobit, nejzhoubněji působí kolísavá míra inflace, protože nejvíce narušuje rozhodování o budoucnosti

Mírná inflace:

• její míra nepřesahuje tempo růstu výroby, je přijatelná

• někdy může mít i příznivý vliv na ekonomiku, výrobci jsou si vědomi větší koupěschopnosti obyvatel, mírné zvyšování cen jim přináší zisk

Pádivá inflace (2-3ciferná):

• výrazně negativní vliv na ekonomiku

• znehodnocuje úspory, klesá životní úroveň, vzniká nedůvěra v měnu

• obyvatelé i firmy se zbavují peněz a úspor a nakupují spotřební zboží, dlouhodobý majetek, drahé kovy, cizí měny

• vysoké úroky brzdí investování

Hyperinflace (4-5ciferná):

• rozpad ekonomiky

• firmy i obyvatelé ztrácejí přehled o budoucích cenách

• nedůvěra ve vládu, sociální nepokoje

HDP

• finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období (většinou 1 rok) na určitém území (stát)

Platební bilance

• příjmy a výdaje státu vůči zahraničí

• nejpodstatnější částí běžného účtu je obchodní bilance

  • zachycuje vývoz a dovoz zboží v rámci EU

• Finanční účet zachycuje především mezinárodní investice, příliv a odliv zahraničního kapitálu

• saldo – rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek

• saldo obchodní bilance

  • ukazuje konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí

  • jestliže je bilance schodková, je zájem o naše zboží v zahraničí menší, než je náš zájem o cizí zboží

Nezaměstnanost

• dobrovolná

  • dána tím, že někteří lidé nechtějí být po určitou dobu zaměstnáni

  • nabízená mzda je pro ně příliš nízká, nevyhovuje jim vzdálenost atd.

• nedobrovolná

  • dána nedostatkem pracovních míst

• frikční

  • krátkodobá nezaměstnanost

  • v době kdy lidé hledají nové pracovní místo (čerství absolventi, lidé měnící zaměstnání)

• strukturální

  • dána tím, že v určitých oborech, regionech, odvětvích poklesne potřeba určitého povolání

  • dána útlumem oborů nebo vývojem techniky

• cyklická

  • vzniká v době kdy klesá DPH, klesá výroba → snížená potřeba zaměstnanců

• přirozená míra nezaměstnanosti – 3-5%