Televizní soustava

- video signál = úplný obrazovkový televizní sig. osahuje: - vlastní obrazovkový signál

- zatemňovací impulsy – řádkové – ŘZI

- půlsnímkové – PZI

- synchronizační imp. – řádkové - ŘSI

- půlsnímkové - PSI

- vyrovnávací impulsy

- udržovací impulsy

Princip černobýlé TV:

Úplný televizní signál zachycený anténou je veden do vf zesilovače, který společně s měničem kmitočtu (skládajícím se z oscilátoru a směšovače) tvoří kanálový volič (tuner). Směšovač má za úkol signál zesílený vstupním vf stupněm přeložit do kmitočtového pásma kolem tzv. mezifrekvence. Na toto pásmo je pevně naladěn následující mezifrekvenční zesilovač.

Mezifrekvenční zesilovač má hlavní podíl na selektivitě a zesílení celého přijímače. Zpracovává obrazový i zvukový signál. V tuneru se směšováním vytvořilo pásmo mezifrekvenčních kmitočtů s obrazovým nosným mezifrekvenčním kmitočtem a zvukovým nosným mezifrekvenčním kmitočtem.

Následuje diodový obrazový detektor, který detekuje amplitudově modulovaný obrazový mezifrekvenční signál. Zároveň na diodě vlivem její nelinearity dochází k aditivnímu směšování nosného mezifrekvenčního kmitočtu zvuku a nosného mezifrekvenčního kmitočtu obrazu. Na výstupu diodového detektoru tak dostáváme nejen úplný obrazový signál, ale ze směšování rovněž tzv. mezinosný kmitočet zvuku (u nás 6,5 MHz), ale také mnoho nežádoucích kmitočtů, jež je nutno potlačit. Signál dále pokračuje do širokopásmového obrazového zesilovače.

V našem příkladě odebíráme mezinosný kmitočet zvuku z prvního stupně obrazového zesilovače, avšak může být odebírán i z obrazového detektoru. Mezinosný kmitočet zvuku je dále zpracován ve zvukové části televizního přijímače. Ta je realizována jako klasický rozhlasový přijímač FM (SUPERHET).

V oddělovači synchronizačních impulsů se od obrazového signálu oddělí synchronizační impulsy a dále se tvarují.

Integračním obvodem se získávají impulsy pro synchronizaci generátoru snímkového rozkladu. Mají-li VI správný tvar, je pro liché i sudé půlsnímky stejný nejen počátek na obr. 4 označený A, ale i celý průběh narůstání integrovaného PSI. Ve stejném bodě B se tak při obou půlsnímcích dosáhne hodnoty spouštěcího napětí generátoru snímkového rozkladu a prokládání půlsnímků bude dokonalé.

Derivační obvod přemění ŘSI, VI a UI na jehlové impulsy. Tyto impulsy se porovnávají co do kmitočtu a fáze s impulsy z koncového stupně řádkového rozkladu. Využívají se jen kladné impulsy. Při přechodu z lichého na sudý půlsnímek se uplatní impulsy označené na obr. 4 písmenem s, při přechodu ze sudého na lichý půlsnímek se uplatní impulsy na obr. 4 neoznačené. Z tohoto porovnávání se získává stejnosměrné řídící napětí, jímž se synchronizuje kmitočet a fáze generátoru řádkového rozkladu.