20. Česká filozofie

– stavěl proti sobě rozum x cit, poznání x mravnost

– demokracie – musí být založena na morálce, občanské

společnosti, duchovním klima, vzdělanosti

– volá po novém náboženství, které se opírá o víru v osobního

boha

– národ nechápe jako skupinu lidí obracející se k tradicím a

historii, ale jako skupinu, která se každý den tvoří prací,

výkonem, vzděláním, kulturou

– životní krédo: být objektivní, tolerantní, pevný, důsledný

– dílo: Otázka sociální a Česká otázka

– > obrací se k Husovi

Ideály humanitní

– Emanuel Rádl – 1873 – 1942

– profesor na UK, světoznámý filozof

– zabýval se současnými problémy: reforma školství, ženskou otázkou,

problematikou alkoholismu, vztah státu a církve

– představitel Masarykovy filozofie realismu

– morálka: mravně se chová člověk jedině tehdy, pokud je o tom vnitřně

přesvědčen

– kritika pozitivismu, přikláněl se k vitalismu

– dílo: Útěcha z filozofie

–> osobní zpověď

– Ladislav Klíma – 1878 – 1928

– velmi extravagantní člověk

– inspirován Schopenhauerem a Nietzschem – voluntarismem

– pohrdavý vztah k oficiální filozofii a společenským hodnotám (kouřil, pil,

drogy)

– odhodlán svou filozofii také žít, experimenty s „deoesencí“ – uváděl se do

extatických stavů, v nichž prožíval pocit božské suverenity vůči světu i

svému tělu

– své názory formuloval aforisticky –> je těžké formulovat ucelený obraz o

jeho filozofii (jako Nietzsche)

– zabýval se sebevražednými myšlenkami

– egosolipsismus – svět vytváříme na základě své vůle a představy

– dílo: Lidská tragikomedie

Svět jako vědomí a nic

– Jan Patočka – 1907 – 1977

– studium na Sorbonně – setkal se s Husserlem – navazuje na něj a na

Heideggera –> fenomenolog (niterné vnímání světa)

– tajemník Pražského filozofického kroužku

– signatář Charty 77 (jeden z 1. mluvčích – Hájek, Havel, Patočka),

Bartolomějská ulice (Staré M.) – po výslechu StB umírá

– profesor na UK, roku 1950 musel z politických důvodů pedagogické činnosti

nechat

– až do smrti pořádal „bytové semináře“

– zabýval se vztahem filozofie a vědy, postavením vědy ve společnosti,

smyslem lidské existence, krizí myšlenkového klimatu

– věda zasahuje do života nás všech a ovlivňuje každého jedince

– lidský život chápe jako trojí pohyb:

1. zakotvení ve světě

–> narození, vržení do světa

–> musíme začít fungovat

–> pohyb pudově instinktivní

2. pohyb v zařazenosti

–> fungování v každodenním životě

–> shánění věcí k užitku a manipulace s nimi

3. sebezískávání a sebevydávání

–> nejdůležitější, ale nejhůře dosažitelný pohyb

–> člověk se setkává sám se sebou, neschovává se za žádné

věci

– dílo: Přirozený svět jako filozofický problém