26. Filozofie v období renesance a baroka

26. MO

Filozofie v období renesance a baroka

– renesance – 14. – 16. století

– z francouzského slova renessaince = znovuzrození

– myšlenkový a umělecký směr označující snahu o obrození společnosti na

základě antických ideálů

– důraz kladen na poznání a vzdělání

– proti středověké teologii

– svoboda jako přirozený stav člověka – uvědomělý individualismus

– zájem soustředěn na člověka, jeho osobnost a pozemskost

– humanismus – myšlenkový směr, filozofický a historický proud

– zdůrazňuje svobodný rozvoj lidské osobnosti

– obrací se k duchovnímu odkazu antiky, antickému názoru na člověka i

k antickému postoji k životu

– konstituuje se pojetí rozumu nezávislého na jakékoli autoritě duchovní či

institucionální = autonomní rozum

– filozofie je zaměřena antropocentricky = člověk je nejdůležitější realita a

hodnota světa, přírody i společnosti

– proti církevnímu vlivu je zdůrazňována nezávislost, svoboda a individualita

člověka

– nové pojetí naturalismu, příroda je zkoumána jako svébytná oblast, rozvíjí

se přírodní filozofie

– pozdní scholastika – studium antických jazyků – svobodné studium bez ohledu na

náboženství

– na univerzitách se ve středověku vyučovalo 7 věd: gramatika, rétorika,

matematika, geometrie, astronomie, hudba

– novověk – geometrie, rétorika, logika ruku v ruce s dialektikou

– objevy: knihtisk, kompas, střelný prach

– objevení Ameriky, obeplutí země

– myšlení v tomto období se dělí: 1. přírodní vědy

–> zkoumání světa

–> Koperník, Kepler, Galilei, Kusánský,

Bruno

2. politické myšlení

–> zkoumání společnosti

–> Machiavelli, Hobbes, Campanella

I. Přírodní filozofie – tzv. naturalismus

– klade jako princip výkladu všech jevů přírodu

– vylučuje vše nadpřirozené a transcendentní

– kladení otázek: „Co bude po smrti?“

– spory o měsíc, obydlenost dalších těles

– obecně: postavení Země ve vesmíru

– Bruno, Galileo Galilei, Koperník, Kepler – měli vážné problémy kvůli

svému učení

– Mikuláš Kusánský – silně ovlivnil novověké myšlení včetně J. A. Komenského

– teorie nekonečna (Bůh je nekonečný, svět je nekonečný) – antičtí

filozofové se nekonečna báli

– něco jednotlivé je konečné

– spíš duchovní hodnostář a filozof

– studoval Korán

– vytvořil hypotézu o pohybu země ještě před vznikem heliocentrické

soustavy

– lidé různým způsobem uctívají stejného Boha

– na světě neexistují dvě identické věci

– 3 základní jsoucna: 1. Bůh se dá vyjádřit matematicky – absolutní

nekonečno

2. svět je odvozené nekonečno

3. jednotlivé věci jsou ve světě konečné

– Mikuláš Koperník – spory o jeho národnost (Poláci X Němci)

– astronom, matematik, právník, stratég a lékař

– spíše předpokládal, neměl důkazy