26. Filozofie v období renesance a baroka

– 1. Koperníkovský obrat – heliocentrismus = střed je Slunce, ostatní

tělesa se otáčení okolo Slunce – ale neví, jak

obíhají

– studoval v Krakově

– jeho myšlenky byly zveřejněny až po jeho smrti

– Tycho de Brahe – význačný dánský astronom, astrolog a alchymista

– vytvořil originální kosmologickou teorii

– země je sice středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc,

ostatní planety obíhají kolem Slunce

– Galileo Galilei – toskánský astronom, filozof a fyzik

– „Země je kulatá“

– sestrojil dalekohled – pozoroval s ním Měsíc, podle jeho členitosti

– náš život není jediný –> církev nehlásá pravdu –> Bůh by měl na starosti

světy dva a ne jen ten náš –> soud –> odvolal svou filozofii

– Giordano Bruno – jeden z nejvýznamnějších filozofů, spisovatel, astronom, zabýval se

rovněž mnemotechnikou

– teorie panteismu = Bůh je ve všem

– středem vesmíru není nic – Bůh také ne –> církev mu to vyčítala –>

neodvolal svou filozofii –> upálen

– Johannes Kepler – německý matematik, astrolog a astronom (největší pozorovatel oblohy)

– 3 základní zákony pohybu nebeských těles (pohyb planet kolem Slunce

je elipsovitý)

– předpovídal počasí, sestavoval kalendáře

II. Právní a politické myšlení

– Nicolo Machiavelli – 1469 – 1527

– florentský politik, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik a

filozof

– „zlý muž“ – v dějinách má nálepku zloducha

– dobrý psycholog – mistr a znalec lidských slabostí (psyché)

– považován za zakladatele politologie

– principy politického jednání – vladařské umění

– všichni lidé jsou špatní a většina ještě hloupá

– odděluje morálku od politiky

– dokázal nahlas říct to, co si diplomaté všech dob jen mysleli

– dějiny neřídí Bůh, ale fortuna (=štěstí) – je ženského rodu –> je třeba

se k ní chovat se lstí, být násilnický a dobývat ji

– poprvé použil slovo stát v dnešním slova smyslu

– jeho cíle byly vždy morálně ospravedlnitelné – fungující silný stát

– politika se odehrává v reálném světě, nikoli v morálním

– změny ve společnosti jsou špatně realizovatelné, lidé se bojí novot

– síla ve společnosti je důležitá –> nechovat se k lidem hezky a laskavě

– panovník by mohl být laskav, ale podobně by se museli chovat i jeho

poddaní

– dějiny se neustále opakují

– obdivuje průbojnost, ambicióznost, odvahu = virtus

– politika má jinou morálku – to, co by v obyčejném životě mohlo být

považováno za nemorální, je naopak v politice správné –> politik řídící

se občanskou morálkou = špatný politik

– politik musí učinit vše, co je potřeba pro zájmy svého státu a nesmí

se ohlížet na nic jiného –> tento politik disponuje virtem a bude mu

přát štěstěna

– machiavelismus – mravní relativismus