26. Filozofie v období renesance a baroka

– pedagog

– kritika Descarta – odmítá jeho učení o vrozených idejích –> člověk je „tabula

rasa“ = nepopsaná tabule – postupně se na ni zapisují zkušenosti

– „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech.“ – upřednostňuje smysly

– zaměřoval se na výchovu mladíků z vyšší společenské vrstvy a vytvořil systém

tzv. výchovy gentlemana – základ: výchova tělesná, mravní, rozumová

– dílo: Myšlenky o výchově

Dvě pojednání o vládě

–> rozdělení moci ve společnosti na: zákonodárná, výkonná a

federativní

–> výkonná a zákonodárná (dělba moci mezi panovníkem a

parlamentem) – zákonodárná moc má omezit moc panovníka

(zákonodárná je prioritní)

–> výkonná a soudní se mohou slučovat – výkonná a zákonodárná ne

–> zákonodárná moc je nejvyšší, ale ne neomezená

c) solipsismus

– z latinského solus ipse = jen já sám

– vyhrocená forma empirismu

– názor člověka, který za jedinou skutečnost pokládá jen sám sebe, jen své vnímání

– „Esse est percipi“ = „Být znamená být vnímán.“

– George Berkeley – 1685 – 1753

– „mladý“ filozof – první dílo napsal v 25letech

– jeho cílem bylo vyvrátit materialismus a tedy i ateismus

– bůh je ten, kdo umožňuje vjemy nezávislé na naší vůli

– všechny jevy a věci nejsou ve skutečnosti nic jiného než komplex

našich počitků

– dílo: Pojednání o základech lidského poznání

– David Hume – 1711 – 1776

– naše poznání tvoří počitky a vjemy

– na základě této zkušenosti vznikají dojmy – imprese, čisté počitky

– ideje = představy, počitky zpracované rozumem

– emocionalismus = chování, rozhodování pod vlivem emocí

– agnosticismus = podstata věcí a jevů je nepoznatelná

– etika je založená na emocích

– co je dobré a zlé závisí na emocích

– utilitarismus = jeho morálka je obecně prospěšná

– zajímavý pohled na příčinnost = výsledek časově následného jevu ne

objevení a zdůvodnění příčinných souvislostí

– tvrdil, že nemůžeme poznat kauzualitu –

příčinu a následek (vím, proč to tak je –

záměna za časovou následnost – když se věc

stane 10x stejně –> vím, znám příčinu

– nevěří v Boha, ale nepopírá jej

– představitel skepticismu

– dílo: Pojednání o lidské přirozenosti

d) racionalismus

– příroda je rozumová zkušenost

– vše je založeno na rozumu

– zkušenost = beztvárný materiál, až rozum vytvoří skutečnost

– René Descartes – 1596 – 1650

– považován za zakladatele moderní filozofie

– kritik scholastiky (středověká filozofie) – „strnulé období“

– Cartezius – Kartézská soustava

– vědění je chápáno jako moc, síla, zbraň

– analytická matematika a geometrie (veličiny, fce, Kartézské souřadnice)

– musíme si určit metodu, abychom spolehlivě došli k cíli